Starosta Starkoče Jan Jiskra ČTK řekl, že se obec rozhodla pro tento typ čistíren, protože stavba klasické centrální čistírny by obec s rozpočtem okolo dvou milionů korun vyšla podle odhadů na 25 milionů korun, což by i při získání pětašedesátiprocentní dotace značně zatížilo hospodaření, nákladné a neefektivní by bylo i provozování čistírny. Obec už má navíc zkušenosti s provozováním malé čistírny u deseti domů.

„Dnes už neplatí, že malé domovní čistírny mají malou účinnost,“ uvedl starosta. Podle něj je pro obec prioritou čisté životní prostředí, proto jedna domácnost zaplatí 3000 korun jako spoluúčast, aby to nezatížilo rozpočet ani méně majetných. Dostane-li obec dotaci, doplatí přes milion korun, náklady na budování čističek dosáhnou dohromady asi pěti milionů.

Domovní čistírny by ve Starkoči měly mít zhruba čtyři desítky domácností, celkem v obci žije zhruba 130 obyvatel v přibližně 100 domech.

O dotace na domovní čistírny mohou žádat především obce a svazky obcí, jednou z podmínek je napojení v obci či místní části 30 procent ekvivalentních obyvatel z celkového počtu dosud nepřipojených ke kanalizaci. „Dosud jsme přijali 15 žádostí s požadavkem dotace ve výši 68 milionů korun. Z toho pěti žadatelům již byly dotace v celkové výši téměř 14 milionů korun schváleny,“ uvedla Štefková.

Fond bude podle ní i v budoucnu podporovat koncept decentrálního čištění odpadních vod v lokalitách, kde není efektivní budovat stokové systémy. „Vyhlášení další výzvy budeme řešit v návaznosti na ukončení výzvy aktuální,“ doplnila mluvčí.