Zmírnit dopady horka, sucha i extrémních mrazů na zemědělství i krajinu by v budoucnosti mohly nové odrůdy trav. Informoval o tom ve svém vysílání Český rozhlas.

Trávy, které v Česku pokrývají dvakrát větší plochu než orná půda, mohou být rostliny budoucnosti. Neobejdou se bez nich nejen zemědělci, ale brání také půdní erozi a pomáhají zadržet vodu v krajině. Horlivě se proto pracuje na vyšlechtění nových odrůd. Nejvíc se to daří s křížencem kostřav a jílků. Po nich zdědily velký výnos, po kostřavě si dovedou poradit se suchem, horkem i mrazem. Světovou jedničkou v jejich produkci je šlechtitelská stanice v Hladkých Životicích, odkud pochází 88 procent z celé loňské světové produkce.„Hlavním úkolem současné doby ve vztahu k suchu, které je momentálně fenoménem ovlivňujícím zemědělství po celém světě, se snažíme dostat suchovzdornost z kostřav do výnosu a kvality jílku. Aby se z nich vyrobilo velké množství masa nebo mléka, ale zároveň, aby odolávaly změnám v klimatických podmínkách,“ říká hlavní šlechtitel Vladimír Černoch.Právě díky spolupráci s olomouckými vědci mají světové úspěchy. Olomoučtí výzkumníci spolu s australskými kolegy vyvinuli první DNA čip pro kostřavy, jílky a jejich křížence.Dokážou tak zjistit, kolik dědičné informace má jejich kříženec.

„Najdeme oblast dědičné informace, která bude odpovídat například za to, že rostlina přežije delší období sucha. A to je předmět našeho výzkumu, kdy se snažíme číst dědičnou informaci a připsat jí funkci. Šlechtitel může udělat jakýsi předvýběr rostlin. To šlechtění to urychluje a zároveň zlevňuje,“ vysvětluje výhody molekulárních metod Jaroslav Doležal z Ústavu experimentální botaniky.

Zdroj: www.rozhlas.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

23.11.2015 16.13, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině