28. 3. 2024

Dokument: Příprava protipovodňových opatření v povodí Bečvy

Škody až ve výši 6,8 miliardy korun mohou způsobit povodně při takzvané stoleté vodě. Vyplývá to z dokumentu, který jako podklad pro nutná protipovodňová opatření v povodí řeky Bečvy zpracovalo ministerstvo zemědělství.

 Aktuální stav přípravy protipovodňových opatření v povodí řeky Bečvy, včetně suché nádrže Teplice

  1. Úvod

Povodí řeky Bečvy je území, které je z hlediska povodňových rizik jedním z nejexponovanějších v České republice. Katastrofální povodeň v červenci 1997 měla devastující účinek na sídla v povodí Bečvy i v navazujícím úseku podél řeky Moravy a byla i zde impulsem pro hledání koncepce ochrany před povodněmi. Na základě rozboru situace bylo toto území v Plánu hlavních povodí ČR vymezeno jako prioritní oblast pro řešení ochrany před povodněmi, a to jak pomocí přírodě blízkých, tak technických protipovodňových opatření (schváleno usnesením vlády č. 562 ze dne 23. května 2007). Postup přípravy protipovodňových opatření je pozorně sledován i na krajské úrovni a promítá se do krajských územně plánovacích a dalších koncepčních dokumentů. Během povodňových událostí v roce 2010 se nejen v povodí řeky Bečvy znovu ukázalo, že nelze polevit ve snaze realizovat soubor účinných preventivních opatření na vodních tocích, nivách nebo v ploše povodí ke snížení povodňových rizik, včetně suché nádrže Teplice.

Cílem předložení tohoto materiálu je zvýšit dynamiku přípravy významných prvků na ochranu před povodněmi v povodí řeky Bečvy, které obsáhnou technická i přírodě blízká opatření včetně významné retence povodňových průtoků v suché nádrži Teplice, což by zajistilo ochranu před úrovní povodní z roku 1997 (tj. povodeň s více než 100letou pravděpodobností výskytu).

  1. Zájmové území

Zájmové území tvoří z hydrologického pohledu dvě dílčí povodí, a to povodí Rožnovské a Vsetínské Bečvy a povodí spojené Bečvy o celkové ploše cca 1 630 km2. Území se rozkládá ve východní části hlavního povodí řeky Moravy a je ohraničeno na severu jižními svahy Oderských vrchů a hlavním hřebenem Moravskoslezských Beskyd. Pramenná oblast řeky Bečvy patří k extrémně vlhkým územím v rámci naší republiky. Hlavní přítoky v pramenné oblasti mají bystřinný charakter, který si ponechávají i ve svých dolních tratích. Bečva má štěrkonosný charakter v celé délce až po ústí do řeky Moravy. Povodí Bečvy má mimořádný význam pro hlavní povodí řeky Moravy, neboť svými průtoky významně ovlivňuje její vodnost.

Klíčovými faktory vzniku povodní v povodí řeky Moravy a Bečvy jsou úhrn a intenzita srážek i délka jejich trvání a plošný rozsah jejich výskytu. S nebezpečně zvýšeným odtokem je třeba počítat již při 40-50 mm denního úhrnu dešťových srážek a hrozba povodňových škod se zvyšuje s každými dalšími 50 mm. I za povodně v květnu 2010 se vlivem dlouhotrvajících předchozích srážek výrazně projevilo omezení retenční schopnosti krajiny. Ačkoliv povodeň zdaleka nedosáhla parametrů povodně z roku 1997, byly opět způsobeny vážné škody a výrazně dotčeno velké množství obyvatel.

Podél řeky Bečvy se nachází řada sídel umístěných poblíž vodního toku, kde není uspokojivým způsobem dořešena ochrana před povodněmi. Patří k nim mimo jiné Přerov, Teplice nad Bečvou, Hranice, Lipník nad Bečvou, obce Troubky, Týn nad Bečvou a Rokytnice. Po povodni v roce 1997 sice došlo k postupnému odstranění škod na vodních tocích a v sídlech, avšak rozhodující preventivní opatření dosud realizována nebyla, což se projevilo při povodňových situacích v roce 2006 a zejména v roce 2010. Oblasti Hornomoravského úvalu a Moravské brány nad soutokem řek Moravy a Bečvy tedy patří z hlediska potenciálních povodňových rizik k nejvíce exponovaným lokalitám.

Na základě údajů získaných při povodni 1997 byla odhadnuta následující výše potenciálních škod:

Povodňový průtok Orientační přepočet škod 
(cenová úroveň 2008)
  mil. Kč
Q1997 (Q >100) 6 800
Q100 5 300
Q50 2 260
Q20 940

 

3. Koncepce ochrany před povodněmi

S ohledem na konfiguraci terénu a další přírodní podmínky má každá povodeň v povodí Bečvy rychlý nástup, průběh a značnou sílu k unášení velkého množství plavenin. V zájmu intenzivní zástavby ve městech podél toku je třeba zabezpečit odpovídající ochranu jako celek opatření přírodě blízkého charakteru, zejména mimo tato zastavěná území a technického charakteru v zastavěném území obcí.

Vytyčeným cílem ochrany v povodí řeky Bečvy je zabezpečit:

pro historická centra měst a historickou městskou zástavbu ochranu na kulminační průtok Q100;

pro souvislou sídelní zástavbu, průmyslové areály a významné liniové a komunikační stavby na kulminační průtok Q50;

pro ostatní rozptýlenou bytovou zástavbu a objekty výrobních činností v menších sídlech na kulminační průtok Q20.

Povodí Moravy, s.p. jako správce vodního toku a povodí připravil celou řadu studií různých protipovodňových opatření. Vzhledem ke stanovení povodí Bečvy jako prioritní oblasti Plánem hlavních povodí ČR, zpracovalo Ministerstvo životního prostředí zároveň pro tuto oblast koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření „Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí Bečvy“.

Soubor těchto různých návrhů technických opatření (zkapacitnění koryta, ohrazování apod.) se v roce 2010 rozšířil o záměry navržené ve studii Unie pro řeku Moravu („Bečva pro život ideová koncepce přírodě blízké protipovodňové ochrany Pobečví“). I když studie obsahuje řadu přístupů, jejichž účinnost a zejména proveditelnost (i ekonomické podmínky) jsou diskutabilní, je třeba se systémově komplexem kombinace těchto námětů a technických prvků, testovaných v matematických modelech, zabývat a případně zapracovat do komplexního systému ochrany před povodněmi v povodí Bečvy.

Je navrhováno, aby komplexní systém ochrany před povodněmi v povodí Bečvy byl realizován tzv. „Studií proveditelnosti protipovodňové ochrany v povodí Bečvy“ (dále jen „Studie proveditelnosti“), která všechny náměty opatření umožní posoudit a navrhnout systémové řešení jejich realizace v povodí. Pozornost by byla soustředěna zejména na realizaci technických a přírodě blízkých opatření v ploše povodí.

Výstupy „Studie protipovodňové ochrany Pobečví“ ukázaly, že akumulace povodňových průtoků ve třech poldrech (Teplice nad Bečvou, Osek, Hranice) anebo v jediném poldru Teplice s objemem cca 90 mil. m3 je neproveditelná s ohledem jak na dopad na osídlení (zástavba v plánované zátopě), tak na vyřešení vlastnických vztahů pod ohrazováním a rovněž v území řízené zátopy. Z pořízených údajů vyplynulo, že maximální reálný objem suché nádrže Teplice by mohl být cca 35 mil. m3, další dva poldry (Osek a Hranice) jsou v podstatě nerealizovatelné.

Zachycený objem 35 mil. m3 ovšem nevyřeší ochranu majetků a obyvatel v dostatečné míře, snížení povodňových průtoků z dosud nejvyšší zaznamenané povodně (1997) neochrání Přerov, neboť pokles na úroveň cca 700 m3.s-1 není dostačující a vyžaduje další místní opatření k zabránění škod.

Prověřovaná možnost ochrany zkapacitněním a ohrázováním toku Bečvy bez realizace poldru Teplice (s uvažovanou retencí 35 mil. m3) byla rovněž neproveditelná. Rozsah ohrázování a úpravy koryta (viz citované studie v příloze č. 1) byl z hlediska místních poměrů nepřijatelný a hlavně by vedl ke zrychlení povodňové vlny se zvýšenými devastačními účinky jak v dolní části toku Bečvy, tak – a to zejména – řeky Moravy.

Z uvedených důvodů je třeba přistoupit k dílčím opatřením podél vodního toku Bečvy, která by zajistila průchod povodňového průtoku do cca 700 m3.s-1 (což je kapacita mostů v Přerově) bez ohrožení majetků a životů obyvatel. Případnou realizací suché nádrže Teplice by došlo k zabezpečení ochrany nad uvedenou úroveň – až do cca 950 m3.s-1, což byla zatím nejvyšší zaznamenaná povodňová situace (1997). Následující tabulka uvádí výskyt povodňových průtoků na řece Bečvě nad Q20 v posledních cca 100 letech.

Rok Průtok

m3.s-1

Periodicita Rok Průtok

m3.s-1

Periodicita Rok Průtok

m3.s-1

Periodicita
1919 720 20–50 1939 660 20 1960 630 10–20
1925 640 10–20 1940 615 10–20 1997 950 >100
1937 650 20 1940 620 10–20 2010 750 50

Z těchto údajů vyplývá, že dílčí opatření, která by zabránila škodám povodňových průtoků do úrovně cca 700 m3.s-1 a jsou realizovatelné, by ochránily hodnoty z hlediska zaznamenaných povodní ve většině případů s výjimkou roku 1997.

Ze všech soustředěných podkladových materiálů je tedy jednoznačný záměr, a to urychleně vypracovat Studii proveditelnosti s uplatněním přírodě blízkých a technických protipovodňových opatření, která by zajistila ochranu do úrovně povodňových průtoků cca 700 m3.s-1. Tedy před negativními účinky povodní s přibližně 50letou pravděpodobností výskytu.

Současně je třeba urychleně pokračovat v přípravě suché nádrže „poldr Teplice“, jejíž realizace by zajistila ochranu před dosud nejvyšší zaznamenanou povodní v roce 1997 zachycením cca 35 mil. m3 objemu povodně, tedy snížení úrovně povodňových průtoků do 700 m3.s-1, na který budou v mezidobí realizovaná systémová opatření k ochraně majetků a životů.

Z uvedeného přehledu přípravy je zřejmá nutnost urychleně vybudovat soubor preventivních opatření tak, jak vyplynou ze Studie proveditelnosti, která bude zpracována a hrazena z prostředků s.p. Povodí Moravy v roce 2011. Studie proveditelnosti by měla uvedené principy potvrdit či vyvrátit a nalézt optimální opatření na ochranu před povodněmi v povodí řeky Bečvy. V případě potvrzení nutnosti realizace poldru Teplice bude nezbytné následně zahájit urychlenou realizaci poldru, která umožní ochranu do úrovně dosud nejvyšší zaznamenané povodně. S ohledem na problémy majetkoprávního vypořádání pozemků pro výstavbu poldru Teplice je ovšem odhad časového horizontu samotné realizace cca 10 let, a proto v průběhu této doby je naprosto nezbytné realizovat opatření podél vodního toku a v povodí Bečvy.

Rozsah území chráněného suchou nádrží Teplice v povodí Bečvy k soutoku s Moravou je 5 800 ha. Počet obyvatel chráněných navrženým opatřením je zhruba 25 tisíc. Výpočet byl proveden s využitím počtu postižených obyvatel ve městech a obcích při povodni v roce 1997 a s přihlédnutím k oblastem, kde se projeví pozitivní účinek navrhované suché nádrže Teplice.

Návrh na realizaci poldru Teplice navazuje na záměr z konce padesátých let, kdy byl připravován návrh výstavby velké údolní nádrže, který postupně procházel různými vývojovými úpravami, jak se podle měnících se ekonomických a společenských podmínek měnilo zadání a požadavky na účely nádrže. Po roce 1989 byla koncepce velké údolní nádrže opuštěna. Po katastrofální povodni v roce 1997, která zasáhla většinu území Moravy, se začalo diskutovat o nutnosti zajistit na Bečvě umělé retenční prostory, které by byly schopny transformovat povodňové průtoky a zpožďovat odtoky Bečvy transformačním účinkem. V roce 1999 byla zpracována Studie protipovodňové ochrany v povodí řeky Moravy, lokalita Teplice. Účelem této studie bylo vyhodnocení – porovnání návrhů velké vodní nádrže a poldru v lokalitě Teplice, a to jak z hlediska účinků (tlumení povodňových průtoků), tak z hlediska zásahu do území, celkových nákladů, vlivu na životní prostředí apod. Studie porovnává varianty poldru o celkovém objemu 38 mil. m3 a velké vodní nádrže o celkovém objemu 152 mil. m3. Hráze a zátopa poldru o objemu 38 mil m3 zasahuje nezastavěné území, prakticky bez technické infrastruktury, nachází se zde pouze několik desítek chat, domků a hospodářské objekty zemědělské výroby, z nichž značná část je ve zchátralém stavu. Naproti tomu by v rámci realizace velké vodní nádrže musela prakticky odstraněna celá obec Milovice nad Bečvou (120 domů), včetně chatové lokality (80 rekreačních chat), velká část obce Choryně (cca 80 domů), bylo by nutné přeložit silnici I. tř.č I/35 a železnici č. 280 Hranice – Vsetín, přeložit veškeré inženýrské sítě a drobné vodoteče v prostoru zátopy (investiční náklady v cenách roku 1999 byly vyčísleny na 10 mld. Kč). Tato studie v podstatě konstatuje, že přes nesporné výhody vodní nádrže (víceúčelovost), je z důvodu vysokých nákladů na vyvolané investice a negativního dopadu na dotčené obce je investice takového rozsahu v současné době nerealizovatelná. Obdobný rozsah vyvolaných investic by si vyžádala také varianta suchého poldru o retenčním objemu 90 mil. m3, který by zajistil komplexní ochranu sídel pod poldrem. Investiční náklady by byly cca o 30 % nižší, ale zatímco u víceúčelové vodní nádrže pokryjí budoucí výnosy část pořizovacích nákladů a náklady na provoz, u poldru takového rozsahu je nutné počítat s ročními náklady na provoz a údržbu v desítkách mil. Kč.

Z uvedených podkladů vyplývá, že řešením je kombinace suché nádrže Teplice nad Bečvou, úpravy v povodí řeky Bečvy a podél jejího toku, která bude nutno postupně realizovat. Jedná se zejména o protipovodňová opatření lokálního charakteru, především ve městě Přerově, v Teplicích nad Bečvou, v Hranicích, v Lipníku nad Bečvou, kolem obce Troubky, v obci Týn nad Bečvou a u Rokytnice. V neposlední řadě jsou důležitá opatření na ochranu vodárenských jezer u soutoku řek Moravy a Bečvy. Suchá nádrž Teplice je nezbytným prvkem systému, který povodňovým škodám efektivně zabrání, což je také v souladu s koncepcí Olomouckého kraje.

Územní plán velkého územního celku olomoucké aglomerace (ÚPN VÚC) byl schválen usnesením vlády ČR č. 422 ze dne 16. července 1997 a ve změnách byl doplněn o suchou nádrž (poldr) v lokalitě Teplice nad Bečvou. Dne 22. února 2008 byly zastupitelstvem Olomouckého kraje schváleny pod čj. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274 Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. V nich je v kap. A.7 a A.8 i nadále obsažena suchá nádrž Teplice (objemu cca 35 mil. m3), jejíž záměr je přejat bez věcné změny z výše uvedeného ÚPN VÚC.

Souběžně s přípravou suché nádrže Teplice bude vypracována v průběhu roku 2011 Studie proveditelnosti. Jejím cílem je navrhnout ve spolupráci jak se všemi dotčenými samosprávami, orgány státní správy a orgány ochrany přírody, tak nevládními organizacemi účinná a reálná opatření pro ochranu jednotlivých sídel podél toku Bečvy. Opatření budou obsahovat prvky technického a přírodě blízkého charakteru (zvýšení retenční schopnosti povodí, zkapacitnění koryt vodních toků, využití rozlivů apod.). Při zvýšení retenční schopnosti území bude třeba vyváženě ohodnotit varianty malých poldrů oproti jednomu velkému poldru.

  1. Navrhovaná opatření podél vodního toku a v povodí

Jednotlivé návrhy protipovodňových opatření v Pobečví vychází z nejrůznějších studií, které jsou dokumentovány v příloze č. 1 tohoto materiálu. Podél toku jsou navrhována po projednání s krajskými úřady a obcemi následující protipovodňová opatření:

  1.  
    • Protipovodňová ochrana zástavby města Hranice na Moravě na transformovaný průtok (cca 700 m3.s-1) – nové protipovodňové ochranné hráze na pravém břehu Bečvy, zvýšení ochranné betonové zdi na levém břehu Bečvy a zkapacitnění (rozšíření) jezu Hranice.
    • Protipovodňová ochrana obce Lipník nad Bečvou na transformovaný průtok – ochranná zemní hráz na pravém břehu Bečvy.
    • Protipovodňová ochrana obce Rybáře u Hranic na transformovaný průtok – ochranná zemní hráz na pravém břehu Bečvy.
    • Protipovodňová ochrana obce Týn nad Bečvou na transformovaný průtok – zemní ochranná hráz na levém břehu Bečvy.
    • Protipovodňová ochrana města Přerov na transformovaný průtok – ochranné zemní hráze a zdi na pravém i levém břehu Bečvy, snížení pravobřežní bermy a úprava koryta v prostoru jezu a pod jezem v km 9,904–11,440.
    • Protipovodňová ochrana obce Troubky. Ochranná zemní hráz kolem obce, zpracovaní dokumentace k územnímu řízení, v současné době se projednává s obcí.

Nejen u těchto opatření bude nově posouzen jejich protipovodňový efekt, ale i doplněn systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření a systémem řízené kontroly povodňového průtoku, která vzejdou z koncepční Studie proveditelnosti, kterou s.p. Povodí Moravy zpracuje v roce 2011 ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, ministerstvem dopravy, dotčenými samosprávami, orgány státní správy a orgány ochrany přírody, tak nevládními organizacemi a sjednotí požadavky na protipovodňovou ochranu v území ve vazbě na přírodní – morfologické, technické, majetkoprávní a organizační možnosti v daném území. Opatření tedy budou obsahovat prvky technického a přírodě blízkého charakteru (zvýšení retenční schopnosti povodí, zkapacitnění koryt vodních toků, využití rozlivů apod.).

V rámci I. etapy programu Prevence před povodněmi (2002 – 2007) již bylo realizováno dílčí protipovodňové opatření ve Valašském Meziříčí, místní část Juřínka – s názvem Protipovodňová hráz Juřínka I. V roce 2011 bude realizována další ochranná hráz s názvem Protipovodňová hráz Juřínka II. (zahájení 03/2011). V přípravě je protipovodňová ochrana města Rožnov pod Radhoštěm, jejíž realizace se předpokládá v roce 2012.

  1. Popis suché nádrže Teplice a její příprava

Suchá nádrž Teplice je jedním z prioritních opatření z hlediska ochrany před povodněmi v povodí řeky Bečvy. Hlavní technické parametry vycházejí z posledních koncepčních podkladů z roku 2008:

Výška zemní hráze nad základem m 12,5
Objem zemní hráze mil. m3 1 500
Max. retenční hladina m n.m. 264,0
Zatopená plocha při max. hladině ha 616
Retenční objem při max. hladině mil. m3 35,4
Celkové orientační náklady na realizaci suché nádrže Teplice* mil. Kč 2 500

*Pozn.:V uvedených orientačních nákladech nejsou zahrnuty náklady na investorskou přípravu, průzkumnou a projektovou činnost a ani náklady na majetkoprávní vypořádání.

Nádrž bude schopna podstatně snížit kulminační průtoky z hodnot kolem Q = 950 m3.s-1 (tj. kulminační průtok povodně 1997 – Q>100) na hodnotu cca Q = 700 m3.s-1, tedy na hodnotu dnešního asi 50letého průtoku. Toto snížení povodňových průtoků z dosud nejvyšší zaznamenané povodně (1997) ovšem neochrání Přerov, neboť pokles na úroveň cca 700 m3.s-1 není dostačující. Z tohoto důvodu je třeba přistoupit k dílčím opatřením podél vodního toku Bečvy, které by zajistily průchod povodňového průtoku do 700 m3.s-1 (což je kapacita mostu v Přerově) bez ohrožení majetků a životů obyvatel. Současně bude nutno realizovat postupně jednak pročištění koryta řeky Bečvy v úseku nad jezem Osek nad Bečvou ve směru proti toku až k Lipníku nad Bečvou a rovněž v dalších úsecích, hlavně nad jezovými objekty v Přerově a v Hranicích a v rozšířených profilech říčního koryta Bečvy.

Ochranný účinek suché nádrže Teplice na níže položené území je dle dosavadních studií jednoznačný a je výrazný v údolí Bečvy po soutok s Moravou, míra účinku na území pod soutokem s Moravou je závislá na srážkových resp. odtokových poměrech v povodí Moravy nad soutokem s Bečvou.

Vzhledem k tomu, že stavba suché nádrže Teplice je vodním dílem, jehož účinnost se projeví v rozsáhlém území na dolním toku Bečvy i pod soutokem Bečvy s řekou Moravou, je třeba, aby investorem této stavby byl státní podnik Povodí Moravy.

Realizaci tohoto záměru ovšem brání zajištění potřebných pozemků, neboť se jedná o 1 963 jednotlivých pozemků. Průzkum provedený v roce 2008, kdy byly osloveni všichni vlastníci pozemků s následnou veřejnou prezentací záměru v dotčených obcích, zobrazují následující tabulky:

Počet oslovených vlastníků pozemků trvale dotčených budoucími hrázemi, objekty a zemníky:

Obdržená stanoviska 54 % (236)
z toho – souhlasí s cenou 60 Kč/m2 29,3 % (128)
– požaduje vyšší cenu cca 100-200 Kč/m2 19 % (83)
– nesouhlasí s prodejem 5,7 % (25)
Stanoviska se nepodařila zajistit 10 % (44)
Vlastníci nereagovali na výzvu 36 % (157)
Celkem 100 % (437)

Počet oslovených vlastníků pozemků v předpokládané zátopě poldru Teplice:

Obdržená stanoviska 51 % (329)
z toho – nesouhlasí se stavbou 5,9 % (38)
– souhlasí se zřízením věcného břemene dle cenového předpisu 18,1 % (116)
– požaduje cenu za zřízení věcného břemene vyšší (min. 5 Kč/m2) 2,2 % (16)
– požaduje výkup pozemků za vyšší cenu (25-50 Kč/m2) 24,8 % (159)
Požaduje vyšší cenu cca 100-200 Kč/m2 13 % (83)
Nesouhlasí s prodejem 36 % (229)
Celkem 100 % (641)

Po povodni v květnu 2010 byl proveden nový průzkum požadavků vlastníků pozemků. Na základě získaných stanovisek lze konstatovat, že na rozdíl od průzkumu v roce 2008, požaduje většina vlastníků pozemků dotčených zátopou jejich odprodej.

Dotčené stavby v lokalitě „Na Kačeně“ a osada Kamenec – celkem 41 vlastníků hospodářských objektů, rodinných domů a chat. Celkem 8 vlastníků souhlasí s prodejem za cenu dle zn. posudku, 13 vlastníků požaduje vyšší cenu – cenu, za kterou si budou moci postavit nový rodinný dům nebo rekreační chatu, 1 vlastník nesouhlasí s prodejem za žádných podmínek a 19 vlastníků nesdělilo písemně konkrétní požadavek.

Úspěšné vypořádání majetkoprávního vypořádání je klíčovým krokem přípravy a vlastní realizace suché nádrže Teplice. Proto dalším krokem v této věci je zahájení jednání ze strany s.p. Povodí Moravy se zastupiteli obcí a měst v dotčených katastrálních územích se snahou získat jejich podporu a dále okamžité vstoupení do osobního jednání s vlastníky, kteří na výzvy dosud nereagovali. Pro efektivní průběh těchto jednání připraví s.p. Povodí Moravy strategii komunikace s vlastníky dotčených pozemků tak, aby postup měl jednotné (unifikované) zásady.

S ohledem na zjištěné problémy majetkoprávního vypořádání pozemků pro výstavbu poldru Teplice je odhad časového horizontu jeho realizace cca 10 let a v průběhu této doby je naprosto nezbytné realizovat opatření k ochraně sídel podél toku, která vyplynou ze závěrečné systémové Studie proveditelnosti.

  1. Závěr

Na základě výše uvedených skutečností je předkládán materiál s informací o aktuálním stavu přípravy protipovodňových opatření v povodí řeky Bečvy, které výrazně sníží ničivé účinky povodní. Současně je navrhováno ke schválení zahájit koncepční přípravu řešení protipovodňové ochrany sídel v povodí Bečvy pomocí technických a v maximální míře i přírodě blízkých opatření a pokračovat v přípravě významného protipovodňového opatření – suchá nádrž Teplice včetně identifikace majetkoprávního vypořádání. Jako investor navržených protipovodňových opatření včetně provedení majetkoprávního vypořádání se navrhuje státní podnik Povodí Moravy.

Ze všech soustředěných podkladových materiálů je tedy jednoznačný záměr, a to urychleně vypracovat Studii proveditelnosti s uplatněním přírodě blízkých a technických protipovodňových opatření, které by zajistily ochranu do úrovně povodňových průtoků cca 700 m3.s-1. Tedy před negativními účinky povodní s přibližně 50letou pravděpodobností výskytu. Případná realizace suché nádrže v lokalitě Teplice by dokázala při retenčním objemu 35,4 mil. m3 transformovat dle provedených výpočtů povodňový průtok o kulminaci 950 m3.s-1 (tj. kulminační průtok povodně 1997) na 700 m3.s-1 (odpovídá cca Q50). Tedy snížení úrovně povodňových průtoků do 700 m3.s-1, na který budou v mezidobí realizovaná systémová opatření k ochraně majetků a životů. Suchá nádrž Teplice je tedy jeví významným opatřením v rámci souboru všech opatření v Pobečví, která povedou ke snížení povodňových rizik.

Neprodleně po schválení materiálu je navrženo do 31. prosince 2011 zajistit posouzení koncepční protipovodňové ochrany sídel v povodí Bečvy vypracováním „Studie proveditelnosti protipovodňové ochrany sídel v povodí Bečvy“.

Dále je navrženo zajistit do 31. března 2012 aktualizaci investičního záměru suché nádrže Teplice, jako prvního stupně projektové dokumentace a pokračovat v identifikaci nemovitostí dotčených realizací plánovaného opatření včetně přímého jednání s vlastníky předmětných nemovitostí na základě komunikační strategie s.p. Povodí Moravy.

V návaznosti na zpracování investičního záměru a dokončení koncepčního řešení systémových protipovodňových opatření se navrhuje, aby Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí předložilo vládě do 31. května 2012 k projednání materiál s identifikací finančních prostředků na přípravu a realizaci navrhovaných opatření včetně návrhu na jejich zabezpečení.

Budovat protipovodňová opatření je i jedna z priorit Vlády České republiky. Za nejdůležitější jsou považována technická a přírodě blízká opatření v krajině tak, aby ČR a její obyvatelstvo bylo připraveno na náhlé přírodní jevy, zejména povodně, vlny horka, období sucha, nedostatek podzemní vody atd. V zemi, na jejímž území jsou základní evropská rozvodí, si vláda uvědomuje nezbytnost zpomalení odtoku povrchových vod a jejich kvality, potřebu šetření s vodou a nakládání s podzemní vodou jako cenným nerostným bohatstvím.

 Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR

13.4.2011 14.23, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
26
27
28
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31