19. 9. 2020

24.7.2020 11.14, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Deštivé počasí vrací do krajiny vodu i život

Díky bohatým srážkám v posledních týdnech se na celé řadě míst jižní Moravy objevily polní mokřady. Objevují se nepravidelně na orné půdě ve vlhkých obdobích a po určité době vysychají a je na ně vázána celá řada zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin.

Aby je mohli lépe chránit, ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické aktuálně polní mokřady mapují a žádají o spolupráci veřejnost. V současné době se lze setkat s desítkami polních rozlivů roztroušeně na území od Uherskohradišťska po Znojemsko, přičemž na mnoha místech se mokřady znovu objevily po několika suchých letech. „Polní mokřady jsou jediným biotopem na jižní Moravě, kde lze aktuálně pozorovat například ohrožené korýše listonohy či žábronožky. Nalezeny zde byly i některé vzácné druhy vážek. Přítomnost vody přitahuje i mnoho druhů ptáků, například konipasy luční nebo celou řadu bahňáků jako jsou vodouš rudonohý, kulík říční nebo pisila čáponohá. Kromě toho lze v polních mokřadech nalézt i některé ohrožené druhy rostlin, které pak rostou na vlhkých místech i po postupném vyschnutí mokřadu,“ sděluje Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Voda se v jinak vyprahlé krajině jižní Moravy objevuje po vydatných deštích i díky paměti krajiny. „Mokřady vznikají tam, kde je člověk kdysi zničil. Jsou to například místa v blízkosti řek, jejichž charakter dodnes dovoluje jejich rozlivy nebo komunikaci s okolní krajinou. Bohužel situace s většími i drobnými toky na jižní Moravě takovou obnovu krajiny nedovoluje. Řeky jsou většinou napřímené, zahloubené a nekomunikující s okolím. I v současném deštivém počasí, kdy má celá řada řek a potoků zvýšenou hladinu, zůstává kvůli jejich neustálému zahlubování v kombinaci s údržbou meliorací plošně odvodňující jihomoravskou krajinu, většina území suchá,“ vysvětluje Sychra.

Kromě toho, že vysychavé polní mokřady jsou útočištěm mnoha vzácných druhů, významně přispívají k příznivému regionálnímu mikroklimatu a zadržování vody v krajině. „Jejich ochrana by měla kromě vhodného managementu krajiny zahrnovat především spolupráci státu a zemědělců zabezpečující zachování těchto cenných biotopů, mimo jiné i formou finančních kompenzací za ztížené nebo omezené hospodaření,“ říká Přemysl Heralt z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Doplňuje, že za úvahu stojí také úpravy na tocích, které by umožnily větší rozliv vody do krajiny mimo zastavěná území v době velkých srážek a jejich postupné zasakování a odpařování bez trvalého zatopení takových ploch. „Například nivní louky a lužní lesy v nivách Moravy a Dyje by dokázaly jistě pojmout značné množství přívalových srážek,“ sděluje Heralt.

Odborníci z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické polní mokřady mapují a žádají o pomoc i veřejnost. „Pokud byste takovýto biotop vzniklý po deštích, případně i se zajímavými ptáky, znali, pošlete nám o tom informaci. Nejlépe s uvedením nejbližší obce a souřadnic lokality. Jen mapováním těchto biotopů lze totiž do budoucna zajistit i jejich ochranu v součinnosti se zemědělci,“ říká Sychra.

Zdroj a foto (polní mokřad): Česká společnost ornitologická

 

24.7.2020 11.14, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4