Ani vydatný déšť příliš nepomůže zdrojům, odkud bereme pitnou vodu. Připomíná to deník MF DNES s tím, že by muselo by pršet týdny. Když se bude sucho opakovat, nastane problém.

„Takhle by muselo pršet tři týdny, abychom se dostali na víceméně normální stav,“ hodnotí déšť z minulých dnů Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Řeč je o vyprahlé krajině, vysychajících studnách a v poslední době hodně diskutovaných rezervoárech pitné vody. V tomto ani poměrně vytrvalý déšť nijak zvlášť nepomohl. „V podstatě vše odteče po povrchu do řek. Nic moc se nevsákne. Na zvyšování podzemních vod je nejlepší, když napadne hodně sněhu a ten potom pomalu odtává,“ doplňuje Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.

Aby se i vydatné letní srážky nějak projevily v podzemí, odkud čerpáme pitnou vodu, muselo by se opakovat léto 2002, kdy přišly obrovské povodně. „To už nějaký efekt samozřejmě mělo. Hladina podzemních vod se zvedla. Jinak letní srážky nehrají moc velkou roli,“ podotýká Venera.

To není příliš dobrá zpráva pro obce, kde lidé berou vodu ze studní. Přitom zákazy zalévání a čerpání vody z řek a potoků v minulých týdnech vyhlásili starostové ve stovkách obcí a měst po celé zemi. Stalo se tak třeba v Jičíně, Nové Pace a Hořicích v Královéhradeckém kraji, Vidžíně a Kejšovicích na západě Čech či v Ostrovci a Valtínově v jižních Čechách. Tam by bez cisteren mnohdy pitnou vodu ani neměli. „Obecně platí, že vodárenské soustavy, které využívají mělkých zdrojů podzemních vod, jsou samozřejmě na takové výkyvy počasí daleko citlivější, protože bude trvat poměrně dlouho, než se hladiny vrátí do normálu,“ upozorňuje Rieder.

Pro laika zní poněkud překvapivě, že nynější letní sucha a horka naopak výborně ustály povrchové zdroje pitné vody – tedy různé velké nádrže, jako je třeba Želivka, též zvaná Švihov, na Vysočině, jejíž vodu pijí tři čtvrtiny Prahy. „Nynější deštivé počasí nádržím využívaným pro vodárenské účely trochu pomůže. Ale situace v nádržích byla dobrá i před týdnem. Zmíněná Želivka byla jen metr a půl pod normálním stavem, takže pro letošek v pohodě. Ty velké systémy jsou poměrně odolné vůči suchu, jako bylo teď,“ vysvětluje Rieder. Pokud by však pořádně nepršelo a nesněžilo ani příští a přespříští rok, do problémů se pravděpodobně dostanou i přehrady.

Obdobné je to s podzemní vodou. Jedno suché léto ještě kritické ohrožení nedostatkem pitné vody nezpůsobí. „Ale kdyby se opakovalo každý rok a současně nedocházelo k zimnímu doplňování rezervoárů, tak to k vážnému problému povede,“ varuje Venera. Kritické oblasti – dnes lokální či maximálně regionální, kde dlouhodobě trpí nedostatkem vody, jako jsou Lounsko, Žatecko či jižní Morava – se poté podstatně zvětší. Češi by museli přejít na omezený režim.

Zdroj: MF DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

19.8.2015 7.32, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla