Po deseti letech od ničivého orkánu Kyrill, který v Krkonoších poničil lesní porosty na zhruba 4 000 hektarech, se díky péči tamních lesníků porosty opět zelenají. Připomíná to mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

V noci z 18. na 19. ledna 2007 se přes naše území přehnal vítr tak silný, že ho meteorologové mohli označit jako orkán. Dostal jméno Kyrill. Poničil krkonošský les na bezmála 4 000 hektarech. Celkem bylo poškozeno 87 733 m3 dřeva, tedy objem standardně plánovaných ročních těžeb Správy KRNAP. S odstupem 10 let lze říci, že intenzivním úsilím v roce 2007 a starostlivou péčí lesníků v dalších letech se na postižených lokalitách opět zelená nový les.

Polská meteorologická stanice na vrcholku Sněžky v noci ze 17. na 18. ledna 2007 zaznamenala rekordní rychlost větru 60 m/s, tj. 216 kilometrů za hodinu. „Orkán provázel silný déšť, sněžení a silná bouře. V Krkonoších způsobil škody prakticky po celém území. Nejvíce ale řádil ve východních Krkonoších, zejména v okolí Horní Malé Úpy,“ vzpomíná ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Celkem bylo poškozeno 87 733 m3 dřeva na 3 903 hektarech. Na 120 hektarech byl les zcela srovnán se zemí, na dalších 575 hektarech zbyla zhruba polovina stromů. Na zbytku poškozeného území se jednalo o jednotlivé polomy,“ vypočítal škody Hřebačka. Náklady na likvidaci kalamity činily 42 697 000 korun.

S likvidací kalamity započali lesníci okamžitě. V souladu s Plánem péče zůstalo 6 590 m3 dřeva ošetřeno proti kůrovci v lese, aby poskytlo živnou půdu přirozené obnově zasažených lokalit. Většinu poškozených ploch lesníci cíleně nezalesňovali, ale využili přirozenou obnovu, tedy mladé stromky, které se v daném místě již před Kyrillem rostly. Dosazovali jen dřeviny, které v druhové skladbě chyběly, tj. jedle a listnaté dřeviny. Postižené lokality byly tzv. přirozenou obnovou a doplněním chybějících druhů dřevin dle optimální druhové skladby dané Plánem péče znovu zalesněny během prvních 5 let po orkánu. Stabilitu lesníci Správy KRNAP nadále zvyšovali prořezávkami a probírkami v letech 2010–2014. Dnes na někdejších kalamitních plochách rostou stromové kultury odolnější proti živelním pohromám. Lesníci tak započali obnovu orkánem poničeného lesa a svou činností jen zrychlili to, co by příroda dokázala sama, ale v delším časovém horizontu.

„Živelné pohromy se v našich horách čas od času prohánějí a prohánět budou. Je však dobrou zprávou, že zdejší příroda si s narušením své rovnováhy dovede účinně poradit téměř bez pomoci člověka,“ zdůraznil Drahný.

Naše voda, foto KRNAP