Zájemcům se dnes otevřela vodní elektrárna Střekov, která je součástí ústeckých Masarykových zdymadel. Plno bylo před vstupem už před otevřením a fronta se nezmenšila ani před polednem, zjistila zpravodajka ČTK na místě.

Lidé se dozvěděli informace o samotném vodním díle, jehož historie sahá do 30. let minulého století, a unikátní technické památce postavené kvůli splavnění Labe, jehož součástí je rybí přechod, k němuž se také mohli podívat. Akce se konala jako součást Světového dne vody. „Je to opravdu masakr, tolik lidí jsme nikdo nečekal,“ řekl ČTK před vstupem do nitra elektrárny Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ, která provozuje na Labi sedm vodních elektráren s celkovým výkonem bezmála 33 megawattů (MW). Střekov je předposlední umělou přehradou na Labi před vyústěním řeky do Severního moře. Značná část původního vybavení zdymadla je dodnes plně funkční, ačkoli původně byla jejich životnost plánována jen na 20 let.

Předák střekovské elektrárny Milan Machata návštěvníky vzal nejprve do velína, odkud se řídí provoz tří Kaplanových turbín. Od ledna do května jsou v provozu všechny tři, přes léto dvě nebo pouze jedna. „Ještě nikdy se nestalo, že by kvůli suchu elektrárna stála,“ řekl ČTK. Opačně je tomu při povodních, kdy z bezpečnostních důvodů je elektrárna odstavena. „Vše reguluje Povodí Labe. Maximální průtok přes jednu turbínu je 100 metrů krychlových za sekundu. Pokud je průtok do 300 kubíků, tak Labe teče přes vodní elektrárnu. Pokud je průtok vyšší, tak další voda se přepouští přes jezová pole,“ uvedl Machata. To se stalo právě dnes.

Princip fungování elektrárny a to, jak vzniká elektřina, vysvětlil průvodce návštěvníkům přímo ve strojovně. „Ročně elekrárna vyrobí 100.000 megawatthodin, pokud je mokrý rok, jinak kolem 80.000 megawatthodin,“ uvedl Machata. Roční výroba by tak stačila pokrýt potřeby Litvínova nebo Litoměřic. Podívat se mohli lidé také na střechu elektrárny, kde je původní jeřáb, a k rybímu přechodu.

Otevřená bude elektrárna ještě na podzim při Dnech evropského dědictví, pak začne její modernizace. „Většina hlavních prvků bude při modernizacích vyměněna. Týká se to turbíny a její regulace, rotoru a statoru generátoru, ovládací hydrauliky nebo řídicího systému. Počítáme se zvýšením výkonu elektrárny i zvýšením účinnosti až o deset procent. Ekologičtěji fungující elektrárna tak bude k výrobě stejného množství elektřiny potřebovat o miliony metrů krychlových vody méně,“ uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

ČTK, ilustrační foto (elektrárna Střekov) ČEZ