29. 3. 2024

16.4.2019 13.42, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Další myšlenky z XXI. Konference pozemkových úprav

V pořadí XXI. Konference pozemkových úprav 2019 v Hluboké nad Vltavou, o níž už portál Naše voda informoval, obsahovala také dvě podnětné panelové diskuse. Myšlenky z nich zpracoval Státní pozemkový úřad (SPÚ).

První panelový blok se věnoval aktuálním tématům globální změny klimatu a adaptace na ní v podmínkách ČR, ohrožení půdy erozí, povodněmi z přívalových srážek a suchem a v neposlední řadě také vnímáním těchto hrozeb z pohledu státní správy a samosprávy. „Asi zde nemusíme polemizovat nad tím, zda klimatická změna existuje nebo ne, stejně tak je jasné, že teplota poroste směrem vzhůru. Jde o to, abychom udělali vše pro zmírnění negativního scénáře pro 2. polovinu 21. století,“ upozornil Petr Hlavinka, docent Ústavu agrosystémů a bioklimatologie při Mendelově univerzitě v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Linda Stuchlíková, ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) představila hlavní body Národního akčního plánu (NAP) adaptace na změnu klimatu, který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Jeho cílem je zmírnit negativní dopady a v co největší míře zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. „Jedním z mnoha cílů NAP je i zvýšit efektivitu pozemkových úprav s ohledem na změnu klimatu,“ upozornila Stuchlíková s tím, že v září letošního roku bude MŽP informovat vládu o naplnění NAP a v prosinci dále vládě předloží novou adaptační strategii.

Členem prvního panelu byl i Jan Vopravil, vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.  Upozornil na skutečnost, že každý jednotlivý degradační proces s sebou přináší řetězovou reakci, a tedy i další degradační procesy poškozující půdu. „Od roku 1938 se retenční schopnost krajiny snížila o 2,4 miliardy kubíků vody. Naše zemědělská půda by mohla zadržet až 8,4 miliard kubíků vody, zvládne jí však pojmout kvůli erozi, utužení, dehumifikaci a ztrátě biologické aktivity jen něco přes 5 miliard kubíků,“ sdělil Vopravil. Důležitost pozemkových úprav jako nástroje protipovodňové prevence vyzdvihla Pavla Štěpánková vedoucí Oddělení hospodaření s vodou z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Připoměla, že v ČR je celkem 9 261 takzvaných kritických bodů, kde potenciálně hrozí povodně. Týká se to zhruba 13 000 kilometrů vodních toků a přibližně 400 000 obyvatel. Při plánování pozemkových úprav je tak podle ní třeba zaměřit se právě na tyto body.

Druhá panelová diskuze se věnovala nejvíce samotnému procesu pozemkových úprav a jejich financování. Michal Gebhart, ředitel Sekce řízení KPÚ a pozemkových úprav představil společně s Jaroslavou Doubravovou, ředitelkou Odboru metodiky pozemkových úprav priority pro další období, a to včetně možných scénářů financování v programovém období 2021 – 2027. Realizace pozemkových úprav jsou na evropských penězích doslova závislé. Jednotlivé projekty SPÚ hradí z více jak 50% pomocí Programu rozvoje venkova (PRV). Diskuze se účastnil i ředitel odboru Řídicího orgánu PRV Ministerstva zemědělství ČR (Mze) Josef Tabery. „Legislativní návrh Společné evropské politiky po roce 2021 představený v loňském roce je momentálně dále projednáván evropskými institucemi a členskými státy. V popředí stojí vysoké ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, stabilita příjmů zemědělců i podpora budoucnosti venkovských oblastí. Nemůžeme ale spoléhat jen na EU a musíme začít především doma. Pan ministr Toman začátkem roku představil cíle a směr pozemkových úprav, kterými reagujeme na klimatické změny. Je třeba více akumulovat vodu v krajině, zaktualizovat metodiky pozemkových úprav i legislativu tak, abychom mohly realizacemi efektivně, ale především rychle reagovat na aktuální situaci. Od 1. 1. 2020 nesmí také plocha jedné zemědělské plodiny zaujímat více než 30 hektarů, pokud ji bude zemědělec pěstovat na půdě ohrožené erozí,“ představil hlavní kroky MZe ředitel Tabery.

Druhý den konference zahájila poslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV) Veronika Vrecionová. I ona vyzdvihla význam pozemkových úprav pro krajinu i obce. „Vedle silné finanční podpory pozemkových úprav je ale nezbytné současně změnit i způsob zemědělského hospodaření. Samotné úpravy bohužel nestačí,“ uvedla Vrecionová. V následující přednášce představila Linda Stuchlíková (MŽP) aktuality z oblasti ochrany půdy. Krajinný architekt Karel Wirth z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) přítomné účastníky seznámil s výhodami územní studie krajiny a proč je dobré, aby obec takovou studii provedla. Především zástupci samospráv kvitovali přednášku Jana Matějky, ředitele Odboru ochrany přírody Státního fondu životního prostředí, který upozornil na možné zdroje financování protipovodňové ochrany, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině. Celou konferenci završily prezentace Jana Fischera, starosty Radenína a Davida Mišíka, vedoucího pobočky SPÚ v Táboře, které podrobně představily projekt odbahnění rybníku Jordán a následných pozemkových úprav.

Zařízení navrhovaná a budovaná při pozemkových úpravách chrání nejen krajinu jako veřejný statek, ale i soukromé vlastnictví zemědělců a jejich základní a nenahraditelný výrobní prostředek. Přesto v některých směrech nejsou výsledky pozemkových úprav chápány jako nástroj pro nápravu degradačních projevů, jako je ztráta půdy erozí, snížení retence vody v povodí nebo adaptace na změny podnebí. „Diskuze následující po každém panelovém bloku odhalila zájem ze stran zástupců samospráv, zemědělců i veřejnosti. Ten nás samozřejmě velmi těší. Jsem osobně rád za každou reakci. Vesměs mohu říct, že realizovaná opatření v krajině lidem pomáhají a vnímají je pozitivně. Kritika se točí kolem financí. Chápu, že když má obec pouze plán krajiny a na realizace navržených prvků čeká, že to pro ní není až tak zajímavé. Ale obce mohou některá účinná opatření levně a jednoduše provádět samy, a to i za finanční podpory například zmiňovaného Operačního programu Životního prostředí,“ vyzval zástupce samospráv k realizacím drobnějších staveb a výsadeb zeleně ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.

SPÚ, ilustrační foto (mokřad) Naše voda – Nina Havlová

 

16.4.2019 13.42, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
24
25
26
27
28
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5