Jednou z efektivních cest, jak podpořit nejen opylovače, ale i další bezobratlé živočichy žijící v zemědělské krajině, je zakládání nektarodárných biopásů. Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se společně se zemědělci z firmy VIN AGRO, s.r.o., problematice biopásů věnují dlouhodobě a v květnu letošního roku zahájili nový projekt.

„I když mají nektarodárné biopásy jednoznačně pozitivní efekt pro biodiverzitu, tak je toto opatření zemědělci využíváno v krajině velmi málo. Jedním z důvodů může být, že biopásy pro zemědělce přinášejí nová úskalí, např. jak správně nastavit péči o biopásy s ohledem na jejich možné nežádoucí zaplevelení. Komplikaci ale může představovat i složité nastavení dotačních titulů, například zákaz pojezdů zemědělské techniky přes biopásy mimo jejich seč,“ uvádí Martin Štrobl, hlavní řešitel projektu. „V současnosti obhospodařujeme necelých 35 hektarů nektarodárných biopásů na okraji Prahy a společně s vědci tak máme jedinečnou příležitost vyzkoušet a ověřit nové postupy v zakládání a péči o biopásy a jejich dopady na společenstva bezobratlých,“ dodává Petr Řebíček, jednatel firmy VIN AGRO s.r.o.

Tento projekt poskytne nové informace o dosud opomíjených aspektech zakládání biopásů a péče o ně či možnosti jejich dalšího využití zemědělci. „Biopásy se musí po několika letech kvůli jejich zaplevelení znovu obnovit a nás zajímá, zda lze místo klasické orby využít k znovuzaložení biopásu bezorebné technologie setí. Předpokládáme, že pokud biopásy založíme znovu na stejném místě bezorebně, nedojde k porušení půdy a půdní organismy v nich budou lépe prosperovat. Na druhou stranu hluboká orba si může mnohem lépe poradit s vytrvalými druhy plevelů. Z pohledu bezobratlých je nejšetrnějším způsobem údržby biopásů jejich postupná seč s následným odklizením biomasy. Avšak mnoho zemědělců nemá techniku ani kapacitu tyto neprodukční plochy sklízet a vzniklou hmotu nějakým způsobem využít. Ti pak buď biopásy a jim podobné prvky v krajině nevytvářejí vůbec, nebo chtějí tyto plochy mulčovat.  My se snažíme zjistit, zda neexistuje pro údržbu biopásů nějaká kompromisní varianta, např. postupného mulčování biopásů, kdy by byly minimalizovány negativní dopady na volně žijící organismy a maximalizována přijatelnost biopásů pro zemědělce,“ vysvětluje Martin Štrobl.

V jednom z dalších experimentů vědci například zkoumají možný vliv narušení biopásů (pojezdů zemědělské techniky v biopásech) na společenstva rostlin a bezobratlých. „Z naší zkušenosti je nemožnost pojezdů přes biopásy (mimo jejich seč) jedním z nejčastějších důvodů, proč si zemědělci s biopásy a podobnými opatřeními nechtějí přidělávat starosti. Pokud je totiž při kontrole odhaleno, že jsou v biopásech vyjeté koleje (původcem může být někdo jiný než sám zemědělec), tak jsou zemědělci sankcionováni,“ vysvětluje Petr Řebíček. „To nám z biologického pohledu nedává smysl, protože podpoře biodiverzity by vyjeté koleje neměly nijak zásadně vadit. Ba dokonce naopak, protože mikrostanoviště s obnaženou půdou mohou být velmi přínosná. Na jaře některé druhy samotářských včel masově hnízdí třeba právě na nezpevněných polních cestách, kterých v poslední době ubývá na úkor těch vyasfaltovaných,“ dodává Michal Knapp, vedoucí Týmu ekologie hmyzu na FŽP ČZU v Praze.

„Je za námi první rok sběru dat a už se těšíme na ten příští. Následně budeme data vyhodnocovat a zjišťovat, jak se vyvíjí rostlinná společenstva v různě založených a obhospodařovaných biopásech a jak se tam daří bezobratlým živočichům. Doufáme, že náš výzkum nakonec přispěje i k lepší pověsti biopásů mezi zemědělci a zároveň zvýší jejich motivaci k masovějšímu zakládání nových biopásů napříč Českou republikou. Díky biopásům tak budeme moci lépe udržet naši zemědělskou krajinu v dobré kondici,“ uzavřel Martin Štrobl.

Projekt nazvaný „Racionalizace využití nektarodárných biopásů pro podporu biodiverzity na orné půdě“ finančně podpořila Technologická agentura ČR.

Související odkazy: https://www.facebook.com/tymekologiehmyzu , www.fzp.czu.cz/ekologiehmyzu

Zdroj a foto: ČZU