Překvapivě rozsáhlý dopad měnícího se podnebí odhalila vědecká studie aktuálně publikovaná v prestižním odborném časopise americké akademie věd Proceedings of the National Academy of Sciences. Informuje o tom ekologický server memza.cz.

Podle vědců z renomovaného Potsdam Institute for Climate Impact Research a Humboldtovy univerzity v Berlíně byl počátek 23 % ozbrojených konfliktů v etnicky roztříštěných zemích již v letech 1980-2010 velmi silně spojen s projevy globální změny klimatu – zejména suchem a vlnami veder. Již dříve dílčí studie dokládaly, že například na válce a exodu milionů lidí ze Sýrie se podílí katastrofální sucho, které postihlo zemi v letech 2006 – 2010, destabilizovalo zemi a vyhnalo z domovů do měst statisíce zchudlých zemědělců. Nyní vědci vyčíslili dopad klimatických změn pomocí exaktních matematických metod.

Hlavní podíl na současné proměně podnebí má dlouhodobé spalování fosilních paliv ve vyspělých státech světa. Nejničivější dopady se však projevují v chudých rozvojových zemích. V bohatších a vyspělých společnostech se pak změny klimatu projevují nepřímo například příchodem uprchlíků, kteří utíkají právě před ozbrojenými konflikty.

Vláda nedávno vzala na vědomí strategický dokument Politika ochrany klimatu ČR a aktuálně jej projednává s veřejností. Za několik měsíců by se měl vrátit vládě ke schválení. Politika sice potvrzuje odklon ČR od uhlí a závazek přijmout klíčový antifosilní zákon, ale zatím zásadně selhává ve finanční pomoci rozvojovým zemím na zvládání změny klimatu, tedy právě v tom, co je nutné i pro prevenci válečných konfliktů a nuceného odchodu lidí z domovů.

Zatímco adekvátní podíl ČR vypočetly mezinárodní rozvojové organizace – na základě celkové potřeby financí na zvládání změny klimatu dohodnuté na klimatické konferenci OSN v roce 2010, podílu naší země na znečišťování a našich ekonomických možnostech – na deset miliard korun ročně od roku 2020, vláda v Politice schválila pouze 1,8 miliardy a chce toho dosáhnout teprve od roku 2030. Na nátlak ministerstva financí je navíc částka uvedena jen jako odhad a stát tedy nebude mít povinnost jí dosáhnout. S žádostí o dřívější zvýšení pomoci alespoň na jednotky miliard naopak na jednání ministrů naopak neuspěl Úřad vlády ČR.

Výsledky vědců zcela mění situaci a česká vláda – pokud chtějí ministři dostát svým slibům, že budou pomáhat uprchlíkům v zemích původu – musejí přehodnotit pozici a v konečném schválení Politiky ochrany klimatu ČR stanovit dostatečnou částku a termín jejího dosažení: konkrétně deset miliard korun v roce 2020. Ekologické organizace také varují před tím, že Politika ochrany klimatu ČR spoléhá na výstavbu nových jaderných reaktorů, které by enormně zatížily rozpočet státu a všech spotřebitelů elektřiny a navíc by ohrožovaly energetickou bezpečnost země a životní prostředí.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Výsledky přelomového vědeckého výzkumu zásadně ovlivňují kontext i české klimatické politiky. Přijetí antifosilního zákona i zásadní zvýšení finanční pomoci rozvojovým zemím se zvládáním změny klimatu se musí stát jedním z pilířů také bezpečnostní politiky. Pokud chtějí politici naplnit svoje sliby o pomoci uprchlíkům v zemích původu, mají nyní vědecky potvrzené, že proto nutně musí také posílit Politiku ochrany klimatu ČR.“

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl: „Války mívají mnoho různých příčin a bylo by nepoctivé a nepřesné označovat současné běžence ze Sýrie šmahem za klimatické uprchlíky. Nicméně musíme si uvědomit, že vlny veder a sucha způsobené změnou klimatu mohou být jednou z těch pověstných jisker, která zažehávají násilnosti či ozbrojený konflikt. Je to ale jiskra, kterou můžeme zadusit již v počátcích, pokud poskytneme státům ohroženým změnou klimatu peníze na řešení krizových situací.

Zdroj a foto: www.memza.cz

 

 

12.8.2016 13.25, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy