Plavidla z válečných reparací byla základem vzniku jedné z nejznámějších českých dopravních firem – Československé plavby labské (ČSPL). Stát společnost s pomocí bank založil 13. června 1922 pod názvem Československá plavební akciová společnost labská. Firma se postupně propracovala mezi deset největších vnitrozemských lodních dopravců v Evropě. Po roce 1989 a následné privatizaci se však propadla do finančních problémů a skončila v konkurzu. Část firmy provozující říční nákladní dopravu ČSPL, a. s . poté koupila společnost ARGO Bohemia a v roce 2018 se společnost ČSPL, a.s. stala součástí skupiny Rhenus Group. Dnes Český rozhlas Sever oznámil, že Československá plavba Labská v Děčíně po téměř 103 letech končí.

V době svého vzniku měla firma se sídlem v Děčíně zhruba tisíc zaměstnanců a více než 300 plavidel různých tonáží (celkem 142.000 tun). Jako předmět podnikání měla nejen dopravu zboží a lidí, ale také stavbu a opravy lodí. První posádky tvořili především němečtí občané, kteří měli větší zkušenosti s dolním tokem Labe. Potřeba stále nových zaměstnanců si vynutila zavedení výuky plaveckého řemesla v Česku, díky níž firma mohla začít ve větší míře zaměstnávat Čechy.

V polovině 30. let slušně prosperující firma začala s obnovou flotily, a to stavbou vlastní série vlečných člunů „Amanda“ o nosnosti tisíce tun. Později firemní loděnice začaly stavět i motorové nákladní a vlečné lodě. Do dalšího vývoje firmy zasáhla německá okupace, kdy byla společnost germanizována, a bombardování Německa, které ji připravilo o řadu lodí. Po válce ČSPL vlastnila 267 různých plavidel.

V roce 1949 byla firma znárodněna a vznikl národní podnik Československá plavba labská. V 50. letech pak přišlo rozšíření na národní podnik Československá plavba labsko-oderská (ČSPLO), a naopak byla ze společnosti vyčleněna spedice, kterou převzal Čechofracht. Největšího rozmachu se ČSPLO dočkala v letech 1975 až 1985, kdy byla v souvislosti s rozhodnutím přepravovat po Labi uhlí pro chvaletickou elektrárnu upravena celá střední část Labe.

V 80. letech byla ČSPLO největším středoevropským rejdařstvím, které zaměstnávalo bezmála 4000 lidí. Společnost mj. vlastnila labské přístavy v Děčíně, Ústí nad Labem, Lovosicích, Mělníku, Praze a Kolíně a loděnici v Křešicích u Děčína. Zhruba 700 československých lodí na trase z Děčína do Hamburku, kde Československo po první světové válce získalo výhodný pronájem části přístavu, a zpět přepravovalo až milion tun zboží ročně.

Pozvolný úpadek společnosti odstartovaly politické změny po roce 1989 a následná privatizace. Z firmy vznikla akciová společnost Československá plavba labská, jejímiž největšími akcionáři se staly bankovní fondy a která už nevlastnila přístavy v Ústí nad Labem, Mělníce, Praze a Kolíně.

Význam vodní cesty začal v 90. letech postupně upadat. ČSPL nejprve zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou začaly zajišťovat malé soukromé firmy. Ztráta dopravy energetického uhlí, několik let nízký stav vody v Labi i některá rozhodnutí nových vlastníků přivedly firmu v roce 2001 do konkurzu. Společnost, která měla v té době asi 300 plavidel a 1000 zaměstnanců, dlužila věřitelům asi 1,3 miliardy korun. Při zhruba desetiletém konkurzu byly tři části firmy prodány jako celek – rejdařství i s loděmi koupila firma Argo Bohemia, doky společnost České loděnice a přístavní část převzaly Česko-saské přístavy.

Poslední velká změna nastala v roce 2018, kdy se původní společnost ČSPL, a.s. stala součástí německé skupiny Rhenus Group. Dnes web Českého rozhlasu Sever uvedl, že společnost končí. Společnost Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o. má podle vlastních údajů 64 zaměstnanců. Firma v současnosti vlastní sedm motorových nákladních lodí a tři tlačné remorkéry. Některé z plavidel firma prodá, jiná sešrotuje. Plavidla mířila do námořních přístavů Severního moře, Baltského moře a vnitrozemských přístavů v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Lucembursku, Nizozemsku, Belgii, Švýcarsku a ve Francii.

Celý koncern Rhenus byl založen v roce 1912. S ročním obratem 7,5 miliardy eur je skupina jedním z předních světových poskytovatelů logistických služeb. Společnost má 40.000 zaměstnanců v 1320 pobočkách.

Lodní dopravci v Česku za první pololetí loňského roku přepravili 469.000 tun nákladu, oproti stejnému období předloni je to o 28 procent méně. Příčinami byla například povodeň na Labi na přelomu roku nebo sezonnost některých druhů přeprav. Dopravu také zasáhlo zřícení části mostu Carolabrücke, jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v Drážďanech. Česká nákladní loď proplula pod mostem po pěti měsících až tento měsíc. Kvůli neštěstí a nutnosti odstranit z koryta trosky byla ale téměř pět měsíců zablokovaná lodní doprava na Labi. To mělo vážné důsledky nejen pro saské výletní a nákladní lodě, ale také pro českou lodní dopravu. Některé lodě na Labi v severních Čechách doslova uvázly, jiné byly uvězněny v zahraničí a nemohly se vrátit do svých domovských přístavů. V roce 2023 dopravci v ČR po vodě přepravili 1,22 milionu tun nákladu, téměř o čtyři procenta méně než v roce 2022.

Zdroj: ČTK, foto: ČSPL