18.7.2015 0.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství
Čolky a mloky decimuje plíseň šířící se ze zájmových chovů
Snaha EU zakázat na svém území produkci, obchod a prodej nepůvodních rostlin a živočichů má k dispozici další argument. Jak totiž uvádí populárně-vědecký server osel.cz, původní evropské čolky a mloky likviduje infekční nemoc mločí chytridiomykóza šířená zřejmě nepůvodními obojživelníky.
Původcem nemoci jsou spory plísně Batrachochytrium salamandrivorans (BS), které napadají kůži ocasatých obojživelníků. Nemoc se do Evropy dostala z Asie zřejmě díky obchodu se zvířaty. Asijští mloci jsou nositeli této nemoci, není však pro ně smrtelná. Pro evropské ocasaté obojživelníky se jedná o velký problém, neboť úmrtnost v případě napadení se pohybuje na úrovni 96 procent. Poprvé vědci odhalili BS v Holandsku a Belgii, kde byl zaznamenán vysoký úbytek mloků skvrnitých. Testy, které prováděli američtí vědci, prokázaly, že BS je smrtelné i pro mloky žijící na americkém území, Batrachochytrium do Ameriky ale ještě nedorazilo. Pokud se tak někdy stane, bude se jednat o velký problém, protože na americkém kontinentu žije více druhů mloků než Evropě a plíseň by se tak šířila rychle napříč kontinentem. Vědci se obávají následků z důvodu příbuznosti s Batrachochyhtrium dendrobatidis (BD), která zdecimovala populaci obojživelníků po celém světě, což vedlo i k vymření několika vzácných druhů. V některých regionech se úmrtnost na BD pohybovala až kolem 40 procent. Původ patogenu není jasný, jisté však je, že k rozšíření značně přispívá obchod s obojživelníky. Nemoc má rychlý průběh, k úhynu dochází po týdnu, kdy se u mloků projevuje hubnutí, apatie a ataxie.
Nové výsledky od obrovského výzkumného týmu pod belgickým vedením nyní významně doplnily dosavadní znalosti o tomto patogenu. Vědci otestovali celkem 35 druhů obojživelníků, z toho 10 žab, 24 ocasatých a jednoho červora. Zatímco žáby a červora se nakazit nepovedlo, pro evropské a severo-americké ocasaté z čeledí Salamandridae (čolci a mloci) a Plethodontidae (mločíci) jsou výsledky dost znepokojující. Prakticky všichni jedinci z této množiny druhů uhynuli. Trochu naděje skýtá, to že aspoň jeden evropský čolek se ukázal být imunní – čolek hranatý Lissotriton helveticus (mimochodem druh u nás z nejvzácnějších). Výsledek pokusů dále umožnil formulovat hypotézu o možném původu B. salamandrivorans. Asijské druhy z čeledi Salamandridae se totiž nakazit povedlo, plíseň na nich rostla, nicméně byli schopní se s nemocí poprat a uzdravit se. Citlivost k infekci spojená se schopností imunitní odpovědi naznačuje proběhlou společnou evoluci patogenu a hostitele, proto asijské druhy vyšly z infekčních pokusů jako pravděpodobný zdroj nákazy.
Výsledky infekčních pokusů vedly k intenzivnímu vzorkování obojživelníků v obchodní síti. Zpracovalo se přes 2300 vzorků z obojživelníků prodávaných v evropských zverimexech, proclívaných na největším londýnském letišti Heathrow a expedovaných od honkongského prodejce. B. salamandrivorans se najít povedlo. Jednalo se sice „pouze“ o tři jedince trnočolka vietnamského Tylototriton vietnamensis, nicméně dva z těchto jedinců byli do Evropy dovezeni již v r. 2010.
Dopad mločí chytridiomykózy lze těžko odhadnout. V Holandsku jejím vlivem prakticky vyhynul mlok skvrnitý, v Belgii se poblíž Ghentské univerzity před nedávnem našly úhyny čolků horských Ichythyosaura alpestris a lokalita je pravidelně monitorována. Už v nejbližších letech patrně uvidíme, jakou schopnost přirozeného šíření B. salamandrivorans má. Je ale zřejmé, že největší hrozba tkví v opakovaném zavlečení tohoto patogenu z obrovského objemu obojživelníků v obchodní síti. Ročně se totiž do Ameriky a Evropy dováží miliony jedinců desítek druhů původem z Asie. Letos na jaře byla nákaza B. salamandrivorans zachycena ve Velké Británii a mezi místními ochranáři vyvolala nejvyšší stupeň pohotovosti – B. salamandrivoransje totiž smrtelná pro v Británii kriticky ohroženého čolka velkého Triturus cristatus.
Budoucnost volně žijících druhů je proto ve velké míře v rukou teraristů a obchodníků se zvířaty. Je nutné, aby se striktně dodržovala přísná karanténa u nově zakoupených nebo dovezených jedinců, obzvláště východo-asijských druhů ocasatých. Je zásadní všemi prostředky zabránit kontaktu exotických a místních druhů. Infekce se může šířit kontaktem nebo infikovanou vodou, či mokrými předměty. Infekční stádia jsou citlivá na vysušení a vyšší teploty. Při čištění terárií/akvárií s potenciálně infekčními obojživelníky je potřeba odpadní vodu nejdříve ošetřit dezinfekčním prostředkem (Savo, hypermangan apod., v profesionálních provozech je ideální Virkon) než se vypustí do odpadu. Nástroje lze dezinfikovat důsledným vysušením, teplem, vypráním a podobně. V chovech se doporučuje mít vyhrazené nástroje pro jednotlivá chovná zařízení, udržovat povrchy mezi nádržemi suché a čisté, každou rozlitou vodu odstraňovat a povrch čistit. Pro transport používat pouze důsledně vyčištěné nádoby. Pokud dojde k úhynům, NIKDY nevyhazovat kadávery a obsah chovných zařízení do volného prostředí, nebo komunálního odpadu bez předchozí chemické nebo tepelné sterilizace. Kompostovat obsah terária, ve kterém došlo k úhynům, je doslova smrtelným hazardem pro místní obojživelníky. Zvířata, nebo případné kadávery, lze vyšetřit na přítomnost B. salamandrivorans a B. dendrobatidis pomocí kvantifikační PCR na VFU Brno. VFU Brno (Jiří Vojar) a firma NaturaServis s.r.o. (Roman Rozínek) disponují obdobně spolehlivou metodou LAMP.
Léčba je možná pomocí tepelné terapie, B. salamandrivorans podobně jako B. dendrobatidis nesnáší teploty nad 30°C, pokud je snese chovaný druh, je to nejsnadnější řešení. Použití antimykotik typu itrakonazolu je vysoce účinné, ale vedlejší účinky na obojživelníky se liší druh od druhu, v krajních případech může být samotné ošetření léčivem pro obojživelníky smrtelné. Aktuálně se vyvíjí metody probiotické léčby pomocí symbiotických bakterií, ale pro praktickou léčbu tyto postupy nejsou zatím dostupné.
Zdroj: www.osel.cz, ilustrační foto (mlok skvrnitý) Naše voda – Nina Havlová
18.7.2015 0.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství