20. 5. 2019

29.1.2019 10.40, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Clonná obnova borovice má dobrý vliv na vitalitu a dřevo

Borovice lesní je v různých oblastech vysazována a pěstována pro svoji značnou toleranci vůči stresu suchem i dalšími nepříznivými faktory. Přesto i ona je ohrožena v některých místech klimatickými extrémy do té míry, že může dojít v případě nevhodného hospodaření až k degradaci lesního prostředí.

Informovala o tom Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) s tím, že lesnický výzkum proto hledá řešení, jaké vhodné podmínky borovici připravit. Jedním z ověřených řešení je clonná obnova.

Ačkoliv má borovice lesní vysoké nároky na světlo, a proto je její obnova v hospodářských lesích pod clonou mateřského porostu poměrně méně běžná než na holině, uplatňuje se tento postup stále ve větší míře, a to především jako opatření pro úsporu nákladů na obnovu lesních porostů, ale i jako adaptační opatření na probíhající klimatickou změnu. V metodice, určené pro lesnickou veřejnost i pro státní správu v oblasti ochrany přírody, předkládají autoři z České zemědělské univerzity v Praze, praktický návod, jak optimálně postupovat v případě clonné obnovy v porostech s převažujícím zastoupením borovice lesní. Metodiku vydal VÚLHM  v řadě Lesnický průvodce a je ke stažení na webových stránkách instituce. „Zvyšování či alespoň udržení rentability hospodaření je jednou z priorit každého vlastníka lesa, přičemž možnou cestou je i úspora nákladů vložených do obnovy lesních porostů právě prostřednictvím clonných postupů,“ uvádějí autoři metodiky v čele s Lukášem Bílkem.

Vzhledem k rozmanitosti stanovištních podmínek v České republice není možné uvažovat o jednom univerzálně funkčním pěstebním modelu, proto se autoři vydali cestou vymezení podmínek pro dosažení clonné obnovy, včetně popisu rizikových faktorů a popisu pozitivních dopadů takovýchto postupů. K těm patří jak dopady ekologické, tak i ekonomické a konečně i dopady na technické vlastnosti dřeva borovice lesní. „Vliv lesního hospodáře při samotné iniciaci přirozené obnovy spočívá především v úpravě podmínek půdního povrchu (zlepšení podmínek pro klíčení semen a snížení konkurence bylinného a keřového patra), a dále pak v úpravě porostní hustoty, a tím i světelných podmínek, které ovlivňují nejen kvantitu, ale i růst a kvalitu přirozené obnovy,“ informují autoři. Snížení zápoje porostu nelze chápat jako izolované opatření. Jeho pozitivní dopad se v mnohých případech může projevit jen v kombinaci s cílenou přípravou půdy, kdy je na nezbytnou dobu potlačen vliv přízemní vegetace. Jak dále vyplývá z experimentálních i terénních šetření, zástin mateřského porostu má jednoznačný pozitivní vliv na vzcházení semenáčků borovice lesní.

Řešitelé též jako první vyzkoušeli, jaký dopad má tento způsob na samotnou kvalitu dřeva borovice, aby bylo zjevné opodstatnění tohoto obnovního postupu i z hlediska následného využití dřeva. „Na základě našich analýz můžeme prohlásit, že tento způsob hospodaření má pozitivní vliv na kvalitu dřeva. Vzhledem ke skutečnosti, že studie proběhla na vybraných modelových lokalitách v České republice, lze chápat tyto závěry za obecně platné pro borovici z našeho území,“ potvrzují.

Podstatou dopadu clonného obnovního postupu na vlastnosti dřeva je omezení rychlosti růstu stromů v raném věku. Tento fakt způsobuje tvorbu výrazně užších letokruhů ve srovnání s holosečným způsobem. Šířka letokruhů, respektive s tím související zastoupení letního dřeva v letokruhu, je v případě jehličnanů klíčová. Mezi šířkou letokruhů a hustotou dřeva existuje těsná pozitivní závislost. Hustota dřeva pak významným způsobem ovlivňuje pevnostní charakteristiky dřeva.

Na většině hodnocených lokalit (Západočeská pahorkatina, Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, Jihočeské pánve, Polabí), byla dosažena vyšší hodnota hustoty dřeva stromů z porostů obnovených clonným způsobem. Řešitelé se věnovali také zhodnocení vlivu obnovních způsobů na modul pružnosti v ohybu, pevnost v ohybu, pevnost v tlaku a rázovou houževnatost v ohybu dřeva borovice lesní. I zde je zjevný dopad obnovních způsobů na mechanické vlastnosti dřeva ve prospěch clonných postupů. Vedle pozitivních ekonomických dopadů přinese metoda clonné obnovy snížení podílu nahodilých (kalamitních) těžeb. Jedná se tedy o účinný management rizika a zajištění trvalosti a vyrovnanosti produkce. V neposlední řadě takto strukturované porosty optimálně plní celou řadu ekologických, environmentálních a sociálních funkcí.

Metodika, která byla zpracována v rámci řešení výzkumného projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum „Zvyšování adaptability borového hospodářství v podmínkách České republiky, je volně přístupná na stránkách VÚLHM: http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_4_2018.pdf

VÚLHM, ilustrační foto: (příčný řez kmenem borovice obnovené podrostním (A) a holosečným způsobem (B), autor: VÚLHM

29.1.2019 10.40, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

VODNÍ NÁDRŽ ROZKOŠVODNÍ NÁDRŽ ROZKOŠ
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Květen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2