První čistírna odpadních vod pro Prahu v Bubenči byla postavena již začátkem minulého století a fungovala v letech 1906 – 1968. Její nástupkyně, Ústřední čistírna odpadních vod v Praze (ÚČOV), vznikla v blízkosti původní čistírny na Císařském ostrově v 60. letech. Po jejím otevření 5. května 1965 se však vyskytly problémy s technologií, kvůli kterým mohla plně fungovat až od roku 1967.

Rozhodnutí o výstavbě nové Ústřední čistírny odpadních vod padlo v roce 1954, stavba byla zahájena v roce 1957. Kvůli potížím při rozběhu musela ale stará čistírna stále přesluhovat a ještě počátkem 80. let 20. století se její podzemní usazovací nádrže používaly jako manipulační jímky pro novou čistírnu.

Provoz nové čistírny byl přerušen ihned po skončení slavnostního zahajovacího programu kvůli nefunkčnímu mechanickému předčištění. Bylo nutné ještě dostavět novou budovu česlovny a upravit lapače písku, takže teprve v roce 1967 byla nová čistírna úplně zprovozněna.

Tehdy patřila k největším v Evropě, ale časem její výkon nestačil na rostoucí požadavky na kvalitu vyčištěné vody. Proto byla v 80. a 90. letech rekonstruována a dostavována. Nedostatečnou kapacitu měly jednotlivé technologické prvky, zejména lapáky písku a dmychárna.

Současná ÚČOV neplní limity při odstraňování dusíku z vody. Další plánovaná přestavba a rozšíření, o které se rozhodlo v roce 2009, se měla financovat částečně z evropských fondů.

Čistírnu provozuje společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), jejímž stoprocentním vlastníkem je nadnárodní společnost Veolia Voda. Ale Evropská komise měla výhrady ke smlouvě, kterou uzavřela Praha se společností Veolia o provozování vodárenské infrastruktury v metropoli. Komisi vadilo, že město pronajalo kanalizace a čistírnu až do roku 2028 a původní kratší smlouvu prodloužilo bez výběrového řízení.

Vypsaný tendr na dostavbu čistírny rovněž provázely komplikace, které v prosinci 2010 přerostly ve vládní krizi, v kauze šlo mimo jiné i o stamilionové částky, které měla získat Občanská demokratická strana (ODS) z údajně nadhodnocené zakázky na modernizaci ÚČOV.

Nakonec ÚČOV získala výjimku na kvalitu vypouštěných vod oproti předpisům EU až do konce roku 2016. A letos v dubnu získala povolení ke stavbě nové vodní linky za 5,8 miliardy korun bez DPH. Do zkušebního provozu, který potrvá rok, by měla být tato linka uvedena v prosinci 2017.

Původní pražská čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči patří k unikátním objektům naší průmyslové architektury, již v době svého vzniku svou technickou vyspělostí významně přesahovala horizonty tehdejšího rakousko-uherského mocnářství.

Byla postavena v letech 1901-1906 jako poslední článek systematické stokové sítě v Praze. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval stavební inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

K čištění většiny odpadních vod města Prahy sloužila až do roku 1967. V roce 1991 byl areál prohlášen za kulturní památku, v roce 2010 za národní kulturní památku. Dnes slouží jako Ekotechnické muzeum a v jeho areálu je i funkční čerpací soustrojí z roku 1903.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, aktron