Přesně před 110 lety – 28. června 1906 – zahájila oficiálně svůj provoz čistírna odpadních vod (ČOV) v Bubenči. Informoval o tom mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) Tomáš Mrázek.

Podle Mrázka přitom již byla ČOV (takzvaná stará čistírna) v Bubenči ve zkušebním provozu již od února 1905. Postavena byla podle návrhu otce pražské kanalizační sítě – anglického inženýra Williama H. Lindleye. V provozu byla až do zprovoznění nové Ústřední čistírny odpadních vod v roce 1967. V současnosti je v budově Muzeum stará čistírna.

HISTORIE STOKOVÉ SÍTĚ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V PRAZE

1660 – byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy. V témže roce postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.

1787 – Dvorský dekret schválil plán výstavby kanálů a uložil ihned započít se stavbou. Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 – 1828 bylo postaveno 44 km stok

1889 – městská rada zadala nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi. Projekt nesl označení „Generelní projekt“.

1898 – na Malé Straně byla zahájena stavba malostranského sběrače.

1899 – v městské radě byly schváleny plány na stavbu čistící stanice v Bubenči, v roce 1901 byla zahájena výstavba nové čistící stanice (čistírny odpadních vod)

1905 –  zahájení zkušebního provozu čistírny v Bubenči (od 2.2.1905) , oficiálně byla otevřena 28. června 1906.

1910 – celková délka stokové sítě činila 145 321 bm.

1930 –  v důsledku rozvoje Prahy padají první úvahy o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči.

1947 – v provozu je 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.

1954 – vláda ČSR rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově.

1967 – dokončena stavba čistírny na Trojském ostrově.

1974 až 1985 – probíhá první intenzifikace ÚČOV, zahrnující mimo jiné napojení kmenové stoky K, výstavbu druhé šnekové čerpárny, měření přítoku, výstavbu nové česlovny, dmychárny, kotelny, dalších dvou dosazovacích nádrží, kalových zahušťovacích a manipulačních nádrží.

1985 – nejvyšší růst stokové sítě – délka se prodloužila o 110 km.

1994 – zahájení druhé intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997.

2002 – povodeň zatopila celou čistírnu, kompletní provoz obnoven do konce téhož roku.

2016 – celková délka stokové sítě je 3 647 km. Kromě ÚČOV v Praze funguje dalších 20 pobočných čistíren.

Naše voda, foto stará ČOV Bubeneč Naše voda – Nina Havlová

28.6.2016 12.28, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace