Dlouhodobé předpovědi vývoje klimatu stojí na dvou hlavních pilířích – rostoucí koncentraci  oxidu uhličitého a metanu, což vychází se ze stanoviska Mezivládního panelu pro změny klimatu, který metan označil za druhý nejškodlivější antropogenní oteplovací plyn.

Uvádí se, že je téměř třicetkrát škodlivější než CO2. Mezi lety 1997 až 2006 byla jeho koncentrace v atmosféře takřka konstantní. Pak jeho množství rostlo zhruba o půl procenta ročně. Jedni to přičítají přirozeným emisím spojeným s nárůstem vlhkosti, jiní těžbě fosilních paliv a další to svádějí na zemědělce a chovatele hospodářských zvířat. Tento nastoupený trend se má neustále zhoršovat. Štěstím je, že se metan v troposféře rozkládá. Jeho likvidátorem jsou molekuly OH. Říká se jim také hydroxylové radikály a jde o molekuly tvořené jedním atomem vodíku, jedním atomem kyslíku s volným (nebo nepárovým) elektronem. Výsledkem je vysoce reaktivní molekula, která metan oxiduje. Hydroxylové radikály nás nezbavují  jen molekul metanu, stejně radikální konec dělají i s dalšími oteplovacími plyny.

Teprve nyní se dostáváme k meritu věci. Stávající scénáře budoucího vývoje klimatu jsou zatíženy představou, že spolu s nárůstem koncentrace metanu bude v atmosféře ubývat i molekul OH. Právě to ale nyní američtí vědci ve vědeckém časopisu Journal of Geophysical Research, kde zveřejnili výsledky svých měření, zpochybnili. Více než tři dekády trvající sledování troposféry podalo důkaz, že  koncentrace OH,  tohoto „čističe“ atmosféry, neklesá. Jeho molekuly se nespotřebovávají, jak se dosud myslelo, ale recyklují se. O obnovu hydroxylových skupin v atmosféře se stará sluneční svit. Proces tvorby OH molekul do značné míry jede v režii molekul oxidů dusíku. Poněkud paradoxně jsou to molekuly NO a NO2, neboli  polutanty, kterými nás obšťastňuje průmysl a naši plechoví miláčci.

Ani to ještě není metanových překvapení konec. Jak se ukazuje, tak k tvorbě žádoucího „detergentu“ v podobě OH skupin dochází působením ultrafialového záření i v nízkých vrstvách atmosféry. Stačí k tomu přítomnost vodní páry a ozónu. V tropech je obojího dost a hlavně – s prognózovaným oteplením se mají oblasti tropů zvětšovat. Jinak řečeno, tvorba OH bude stoupat a ne klesat, což by se na likvidaci nebezpečného metanu mělo také podepsat.

Závěr

Chemici stávající scénáře vývoje klimatu poněkud znevěrohodnili. Jak moc, to se teprve ukáže. Jistým varováním před unáhlenými soudy by nám mohlo být vyjádření první autorky studie: „Objev této recyklace v atmosféře by mohl dát odpověď na otázku, zda koncentrace metanu v budoucnu porostou, nebo budou vyrovnané, a nebo, zda se dokonce budou snižovat.“ Slova byla nejspíš určena do vlastních řad a jako omluva, že zatím její parta nedokáže dát na všechny otázky odpověď. Její poznámka je ale dost výmluvná, abychom si udělali obrázek, s jakými daty stávající předpovědní scénáře pracují.

Zdroj: www.osel.cz, Literatura: Julie M. Nicely, et al.: Changes in Global Tropospheric OH Expected as a Result of Climate Change Over the Last Several Decades, Journal of Geophysical Research: Atmospheres, 10.1029/2018JD028388Journal, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová