Pokud neustane sucho, které panovalo poslední tři roky, Českou republiku čekají vážné problémy. Konstatuje to portál aktuálně.cz., s tím, že řešení si podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) může vyžádat ohromné investice.

Česko se suchem svádí dlouholetý boj. MŽP například financuje projekty, které mají zlepšit hospodaření s dešťovou vodou, či výstavbu nových zdrojů vody. „Vezmeme-li v potaz, že celková hodnota vodohospodářské infrastruktury přesahuje částku 1 bilion korun a průměrná životnost v závislosti na typu majetku se pohybuje mezi 40 až 80 lety, dojdeme k poznání, že na obnovu tohoto majetku je potřeba ročně vynaložit v rámci ČR částku v minimální hodnotě 15 až 20 miliard korun,“ vypočítává ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a bývalý český europoslanec Oldřich Vlasák.

V ideálním případě by tyto náklady pokrylo vodné a stočné, v některých obcích jsou ale poplatky za vodu velmi nízké. Podle Vlasáka je proto infrastrukturu nutné dotovat i z jiných zdrojů. Nabízí se přitom nejen národní kasa, ale také evropské fondy. V současném programovém období 2014-2020 může ministerstvo životního prostředí z Evropské unie na boj proti suchu vyčerpat až 13,5 miliardy korun.

Podle Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) to však na řešení problematiky sucha nebude stačit. „Částka 13 miliard korun vypadá zajímavě, ale na dlouhodobou udržitelnost stavu ‚vodní pohody‘ neboli dostatku vody pro obyvatelstvo, integrovaný záchranný systém a průmysl je to jen počáteční vklad,“ upozornila na dotaz serveru Euractiv.cz Barbora Tomčalová z legislativní a právní sekce SMO ČR. Podle Tomčalové ovšem nelze vyhrát boj se suchem pouze dotacemi. Zapotřebí je také úprava zákonů, která by umožnila obcím lépe reagovat na extrémní situace – například regulací odběru vody. SMO ČR o takových možnostech jedná se Senátem.

Podle europoslance Stanislava Polčáka by se vodohospodářská kapacita českých regionů mohla financovat z evropských fondů. A to i po roce 2020, kdy Česko očekává celkové omezení dotací. Dopad klimatických změn je totiž jedním ze tří nových kritérií, podle kterých se mají v letech 2021 až 2027 rozdělovat fondy EU v rámci tzv. politiky soudržnosti. Vychází to z počátečního návrhu Evropské komise, který předložila na jaře letošního roku. Podle Polčáka by se tak z fondů EU mohla dotovat infrastruktura pro přesun vody z jednoho území do druhého nebo potřebné mechanismy v půdě, které umožní zadržet vodu v krajině. Doporučuje proto budovat nové přehrady. Ke stejnému řešení se kloní i europoslankyně Michaela Šojdrová, zatímco europoslanec Pavel Poc s výstavbou vodních děl naopak nesouhlasí. Podle Poce se betonováním a stavbou nových přehrad ničí krajina. On i jeho kolega z Evropského parlamentu Evžen Tošenovský volají po „opatření v krajině“, například za pomoci nového hospodaření v lesích nebo v zemědělství. Tošenovský upozornil, že stavba přehrady je časově velmi náročná a nelze ji zvládnout ani za deset let. Proti vlivům extrémního počasí by se však mělo jednat rychleji.

Zdroj: aktualne.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto (přehrada Labská) Naše voda – Nina Havlová