Průlomový dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky.

Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je vyvrcholením dlouhodobého úsilí ČSO, aby stavby v Česku byly bezpečnější pro ptáky, a to na systémové úrovni. ČSO v Česku problematiku nárazů ptáků do skel otevřela a dlouhodobě se jí aktivně zabývá. Už mnoho let pořádá školení a semináře pro architekty a další odborníky, dělá osvětu a poradenství pro veřejnost, vydává publikace, podílí se na vývoji zabezpečovacích prvků a posuzování rizikových staveb. Dlouhodobě ale narážela na problém chybějícího komplexního opatření ze strany státu.

Standard je skvělá zpráva pro ptáky

„Schválení standardu AOPK ČR znamená, že problém bude řešený jako celek. Jeho součástí jsou mj. obecná pravidla prevence kolizí ptáků s rizikovými plochami. Zahrnuje i způsob, jak posuzovat individuální rizikovost budov. Máme velkou radost, protože o systémové řešení jsme dlouhodobě usilovali. Dokončení standardu a jeho přijetí 1. prosince je významným příspěvkem k tomu, aby budovy v Česku byly pro ptáky bezpečnější,“ říká Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků ve městech.

Problematika nárazů ptáků do skel je všeobecně známá, ale donedávna opomíjená. „Na školách, včetně těch, ze kterých odcházejí do praxe architekti či projektanti, se prevence kolizí ptáků s rizikovými plochami nevyučuje. Stavební úřady schvalují projekty budov opláštěných skly, čiré výplně má i velká část zastávek hromadné dopravy, ve zvýšené míře pronikají do městské i volně rostoucí zeleně. Věříme, že schválením standardu se situace obrátí k lepšímu,“ říká Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a vzdělávání.

Průhledná i zrcadlící skla mohou zabíjet

Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec. „Pro ptáky jsou nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo naopak zrcadlící. Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky, anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. U zrcadlících plášťů budov, které často vidíme například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je problematické, že věrně zrcadlí své okolí, včetně venkovní zeleně. Stávají se tak pro ptáky neviditelnými nebo je matou obrazem fiktivního venkovního prostředí,“ vysvětluje Viktora.

Jedna silueta nefunguje

Aby ptáci do skel nenaráželi, je důležité pro ně plochu zviditelnit. „Jedna silueta dravce, která se dosud používá, nefunguje. Nebezpečnou plochu je nutné zviditelnit celou, tedy například samolepkami nalepenými maximálně 10 cm od sebe, na tvaru přitom nezáleží,“ říká Dobruská. Dlouhodobým úsilím ČSO a jejích spolupracovníků a příznivců se daří informace o problému šířit a problematické plochy zabezpečovat. „Příkladem je zabezpečování průhledných protihlukových clon svislými pruhy namísto osamělých černých siluet, které ukládá Technická podmínka č. 104 Ministerstva dopravy ČR. Některá města také přistupují ke komplexnímu řešení a zabezpečují svůj mobiliář, aby byl bezpečný pro ptáky. Příkladem je hlavní město Praha, které díky podnětu ČSO zahrnulo podmínku bezpečnosti pro ptáky do výběrového řízení na design nových zastávek MHD. Výsledkem je efektivní decentní motiv s drobnými kolečky,“ říká Viktora.

ČSO také navazuje spolupráci se školami, kterým nabízí poradenství, jak udělat školu bezpečnou pro ptáky. „Mezi nebezpečné plochy patří i okna velkých školních budov, ve kterých se zrcadlí okolní zeleň. Díky spolupráci s učiteli se daří jednak šířit povědomí o problematice, ale především skla zabezpečovat, například i pomocí motivů vyrobených žáky,“ sděluje Dobruská.

Zatímco menší plochy, jako jsou okna školních budov, lze efektivně a esteticky zabezpečit, polep velkých kancelářských budov či obchodních center často není technicky možný. Proto je žádoucí, aby už při jejich plánování byl brán zřetel na bezpečnost pro ptáky. K tomu pomůže nový standard.

Standard Agentury ochrany přírody a krajiny ČR č. 02 007 „Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály“ byl schválen 1. prosince 2022 a je ke stažení na webu AOPK ČR: https://nature.cz/web/cz/platne-standardy (Řada E (speciální opatření druhové ochrany)

Standardy péče o přírodu a krajinu jsou doporučením, stanovujícím parametry výstupů a technický popis postupů jednotlivých činností běžně realizovaných v oblasti péče o přírodu a krajinu včetně vlastností použitých materiálů, výrobků a definice pojmů. Slouží jako podklad pro zadávání, kontrolu, přebírání prací financovaných z dotačních programů. Standardy po odborné oponentuře vydává AOPK ČR, která je zpracovává ve spolupráci s akademickými pracovišti a dalšími odbornými autoritami v příslušných oborech.

Více o problematice ptáků a skel: https://www.birdlife.cz/ptaci-a-skla/

ČSO mapuje, kde se ptáci zabíjejí či zraňují o skla. Do aktivity se může zapojit každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz. V poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb. Pokud najdete zraněného ptáka, kontaktujte záchrannou stanici (kontakty najdete na zvirevnouzi.cz).

Zdroj a foto (polep skla – ochrana pro ptáky): ČSO