Klimatická změna ohrožuje budoucnost českých lesů. V týdeníku Euro v rubrice panorama makroekonomika o tom píše Miroslav Zámečník, s tím, že na miliardové zisky může lesnictví možná na velmi dlouho zapomenout.

Sazenice v dnešních lesních školkách se budou muset vypořádat s výraznou proměnou klimatu v následujících desetiletích. V nich přijdou větší extrémy, než na jaké jsme byli donedávna zvyklí – a stromy před nimi nemají kam utéct. Postihne to především smrk ztepilý, který byl aje mezi lesníky i pilaři oblíbený jako rozhodující tržní dřevina, zastoupená v lesích 52 procenty. Díky svým ceněným vlastnostem byl v posledních dvou stoletích vysazován i tam, kde není původní – typicky v nižších nadmořských výškách, kde se mu podle všech možných klimatických modelů bude dařit ještě méně než dnes. Zranitelnost celého ekonomického modelu českého lesnictví spočívá v nárocích smrku na vláhu, špatně snáší místa, kde naprší v úhrnu méně než 600 milimetrů za rok. Například letošní dubnová sucha znamenají, že se neuchytí ani nové sazenice, takže výsadbu bude nutné opakovat na podzim, což jsou další náklady, k nimž se načítají ještě nemalé peníze na ochranná opatření v podobě lapačů a ochranných sítí. A výsledek? Perspektiva miliardových zisků, jakých dosahovaly Lesy ČR v první polovině druhé dekády tohoto století, je passé a státní rozpočet si bude muset nadlouho nechat zajít chuť na miliardové roční odvody z Lesů ČR. Státní podnik je sice za hospodaření v kůrovcem zasažených lesích kritizovaný z různých stran již několik let, jenže problém je obecného charakteru a nezná hranice.

Stačí přejet do Německa a podél dálnice z Rozvadova do Norimberku vidíte postižené smrkové porosty také. Problémy mají i v Rakousku, Polsku a na Slovensku. Přizpůsobení se klimatické změně bude znamenat mimo jiné i potřebu podstatně větších investic do vodohospodářských opatření v lesích (Lesy ČR obhospodařují 38 tisíc kilometrů vodních toků) a velmi radikální obměnu druhové skladby porostů. Na místo smrkových monokultur přijdou naprosto dominantní listnáče, pokud možno v bohatší druhové skladbě, a tedy s perspektivou, že alespoň některé druhy budou i při vyšších teplotních extrémech a proměnách vodního režimu prosperovat. Lesníci doufají, že by smrk mohla ekonomicky nahradit douglaska tisolistá, ale ta je nepůvodní a ekologové ji nevidí rádi.

Jistě to dopadne dobře a naši vnuci budou chodit do lesa, ale do jiného, než jaký známe dnes. Mnohem větší roli budeme nuceni přiznat jeho ochranným funkcím, už kvůli vodě. O penězích to samozřejmě bude také a určitě se budou počítat v miliardách. Jenže ty budou ve vynaložených nákladech, nikoli v inkasovaných ziscích. Na rentabilitu, jaká tady byla, na pár generací zapomeňme.

Zdroj: Euro (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

14.5.2018 7.51, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy