Díky vodní a větrné erozi zmizí každoročně v ČR z polí 21 milionů kubíků úrodné zeminy. Připomíná to týdeník Euro s tím, že přepočteno na peníze jde o více než 4,3 miliardy korun.

„Smyv v některých oblastech činí i sto tun na hektar,“ varuje Bořivoj Šarapatka z Univerzity Palackého v Olomouci. Přípustné ztráty jsou přitom daleko menší – u středně hlubokých půd činí hranice čtyři tuny za rok, u mělkých dokonce jen jednu tunu ročně. „Co do rozsahu eroze jsme v Evropě na prvním místě, a to by měl být signál pro politiku. Reakci ale nevidím,“ zhodnotil to Josef Fanta, vědec a ekolog.

Zádrhel vězí v tom, že zemědělci, kterým ornice mizí z pozemků – i kvůli nevhodnému způsobu hospodaření, nejsou nijak trestáni. Zatím se jim krátí jen dotace, jde však o velmi symbolické až úsměvné sumy. Jak upozornilo Sdružení pro ochranu půdy, mezi roky 2012 a 2017 získali zemědělci v dotacích celkově přes 170 miliard korun, stát je špatným hospodářům zkrátil jen o 43 milionů. To by se ale mělo změnit. Díky protierozní vyhlášce. „Čekáme na ni, měla by dát mantinely,“ prohlásil Šarapatka na lednovém semináři Ochrana půdy. Jenže na vyhlášku se čeká už několik let. Někteří odborníci říkají, že je to vlastně takový „yeti polní“. Všichni o ní mluví, ale zatím ji nikdo ve skutečnosti neviděl. Dokud se ovšem některý z ministrů nerozhoupe a nevyhlásí ji, špatné zacházení farmářů s půdou a její drancování nebude možné účinně trestat. Jak uvedlo loni v létě ministerstvo zemědělství, v krajním případě totiž podle chystané vyhlášky barbarským zemědělcům hrozí pokuta ve výši jednoho milionu korun.

A zřejmě i to je důvod, proč se proti plánu pěstitelé bouří a politikům se do vyhlášení příliš nechce. Týdeník Euro se proto zeptal vicepremiéra a ministra životního prostředí Richarda Brabce, kde je zádrhel. Na dotaz odpověděla jeho mluvčí Petra Roubíčková: „Na vyhlášce pracujeme, s ministerstvem zemědělství jsme se zatím nedohodli, ale chceme a snažíme se najít vzájemně vyhovující řešení, které zohlední již nastavený systém zemědělských dotací.“ I z prohlášení resortu zemědělství je zřejmé, že podporuje co nejrychlejší vydání vyhlášky. Naposledy na konci loňského léta ministr Miroslav Toman zdůraznil, že kromě sankcí pro zemědělce bude její součástí i systém monitoringu, aby se zjistilo, jak farmáři na půdě hospodaří. „To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,“ očekává Toman.

Ač tedy oba resorty podle vyjádření svých šéfů považují vyhlášku za velmi důležitou, nikdo zatím nedal pevné datum, kdy začne platit a kdy úřady rozjedou tresty pro viníky dnešní krize krajiny.

Zdroj: Euro.cz, ilustrační foto (eroze) Naše voda – Ivana Goldová