Čertova zahrádka na východním úbočí Studniční hory náleží v rámci Krkonoš k floristicky nejbohatším, ale také nejobtížněji přístupným lokalitám. Letos odborníci v návaznosti na běžící projekt Monitoring současného rozšíření květeny cévnatých rostlin Krkonoš provedli komplexní botanický průzkum s horolezeckým zajištěním.

Při této výjimečné příležitosti se k výzkumníkům připojili i geologové z České geologické služby, kteří provedli odběr vzorků hornin pro jejich analýzu. „Lze říci, že v současné chvíli Čertova zahrádka představuje jeden z posledních relativně málo prozkoumaných ostrovů uprostřed intenzivně probádané krkonošské přírody. Zřejmě posledním botanikem, který prozkoumal celou rokli, byl Josef Šourek v 50. letech,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Výstupem dvoudenního náročného monitoringu bude soupis zjištěných druhů vyšších rostlin na lokalitě, včetně vymapování výskytu vybraných vzácných a ohrožených druhů a vyjasnění celkových geologických poměrů,“ upřesnil Böhnisch.

Čertova zahrádka se nachází v Obřím dole v I. zóně národního parku, kde je vstup mimo turistické značené cesty striktně zakázán. „Ochranu jí poskytuje i její nepřístupnost – to, co z protějšího svahu vypadá jako téměř kolmá stěna zvící několika set metrů, se při pohledu zblízka proměňuje v příkrá pole hrubých pohyblivých sutí a vlhkých, často i rozpadavých skalních stěn,“ říká botanik Správy KRNAP Vojtěch Zavadil. Jedná se o lokalitu, kam právě pro její zranitelnost a zároveň nebezpečnost zbytečně nechodí ani odborníci. „Letošní monitoring je tedy počinem skutečně výjimečným. V nepřístupné části Čertovy zahrádky se nacházejí dobře etablovaná, zdravá a stabilní společenstva, která fungují i jako jakýsi rezervoár daných druhů pro méně stabilní partie pod tím, kde občas dochází v souvislosti s erozí a lavinami ke skalnímu řícení a sesuvům půdy a suti. Z kriticky ohrožených druhů, jejichž výskyt se potvrdil i v horních, nepřístupných partiích rokle, jsme našli, je možno jmenovat zejména lomikámen vstřícnolistý, kuřičku krkonošskou, kostřavu peřestou, sasanku narcisokvětou a kopyšník tmavý. Ve spodní části rokle roste velmi pěkný exemplář jeřábu sudetského,“ popsal první výsledky monitoringu Zavadil.

Unikátní květena Čertovy zahrádky souvisí s její geologií. Nachází se zde výchoz bazické, minerálně bohaté horniny, tradičně označované jako porfyrit. Takových výchozů bazických hornin většího rozsahu je ve vysokých polohách Krkonoš jen několik a všechny hostí unikátní flóru, včetně některých reliktních druhů, jejichž nejbližší populace se nacházejí ve vysokých polohách Alp či v severských oblastech.

V dobách rozkvětu floristiky přibližně do poloviny 20. století byla dostupná místa Čertovy zahrádky dosti podrobně prozkoumána a byla zde učiněna řada významných botanických objevů. Z této ani z pozdější doby se však nedochoval žádný údaj o tom, že by byl proveden také komplexní průzkum míst, která nejsou přístupná bez použití horolezecké techniky. Výjimkou je pouze lokalita s poslední známou dochovanou původní populací koniklece jarního alpínského, která byla od roku 1996 v přibližně desetiletých intervalech tímto způsobem monitorována. Čerstvější údaje o floristických poměrech v horních partiích rokle rovněž chybějí. Kompletní výsledky průzkumu budou zveřejněny v časopise Krkonoše – Jizerské hory.

I když je vstup na lokalitu veřejnosti zapovězen a nadto značně rizikový, je možno řadu rostlin Čertovy zahrádky včetně koniklece jarního alpínského po předchozím ohlášení vidět a případně i nafotit v genofondové zahradě Správy KRNAP ve Vrchlabí, kde jsou pěstovány za účelem uchování jejich genetického materiálu a umožnění realizace záchranných programů.

Zdroj: Správa KRNAP, ilustrační foto (koniklec) archiv Naše voda