Obraz velryb má většina lidí spojena s proudem vody tryskajícím při jejich vynořen í nad hladinu. Jak přitom informuje facebooková verze portálu Naše voda, z velikosti, úhlu či směru velrybích vodotrysků lze již na dálku mimo jiné poznat i druh kytovce.

Velryby se při svém pohybu pod vodou musí ochlazovat, podobně jako savci na souši. Voda však nemůže dostatečně odvádět teplo z jejich organismu, který je obalen izolující tukovou vrstvou. Navíc při plavbě velryb vzniká v jejich těle velké množství tepla, kterého se kytovec musí nějak zbavit. Přitom se ještě pohybuje v mořích a oceánech o rozdílných teplotách vody. Kytovci tak svou tělesnou teplotou musí regulovat, také tím, že ústní dutinu promývají okolní chladnou vodou. Ta se přitom ohřeje a pak ji vypouštějí ve výtryscích. Navíc při výdechu vzduchu zahřátého v plicích kytovce pod tlakem, zkondenzuje v něm obsažená vlhkost při střetu s venkovním chladným ovzduším v kapky vody, čímž vzniká známá viditelná fontánka. Při zahřátí kytovce se jeho cévy procházející vrstvou tuku do kůže, roztáhnou, horká krev se pak dostává do kůže, kde se ochlazuje v kontaktu s okolní vodou.

Zdroj: http://fyzmatik.pise.cz/1583-vytrysky-velryb.html, ilustrační foto Wikipedie