Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě dnes měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Připomíná to Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO).

„Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů,“ konstatuje Dobruská a vyzývá při této příležitosti veřejnost, aby pomohla ornitologům sledovat jejich přílet. „Pozorujte hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadejte na cap.birdlife.cz,“ nabádá Dobruská.

Letošní přílet ptáků byl obecně opožděný vlivem silných mrazů minulých dvou týdnů. Ptáci vyčkávali. Teplé počasí uplynulého víkendu je opět uvedlo v pohyb, včetně čápů, kteří pro let potřebují teplé vzdušné proudy. „Před 7. březnem jsme zaznamenávali jen ojedinělá pozorování čápů. Od té doby jsou pravidelná a v současnosti máme již 25 obsazených hnízd,“ uvádí Dobruská. Jak se k nám však mohli čápi z Afriky tak rychle dostat? A co pranostika?

Naši čápi využívají při návratu ze zimovišť dvě tahové cesty: západní (přes Gibraltarskou úžinu) a východní (přes Suezský průplav, Izrael a Turecko). „Čápi se vlastně snaží moři vyhnout, a to z jednoduchého důvodu. K letu na dlouhé vzdálenosti totiž využívají hlavně méně energeticky náročné plachtění a k němu potřebují teplé vzdušné proudy vznikající nad pevninou,“ vysvětluje Barbora Kaminiecká, která stála při zrodu webu Čapí hnízda.  Velká část čápů letících západní cestou navíc v současnosti zimuje v západní Evropě a do Afriky vůbec neodlétá. Převažující pozorování zejména ze západních Čech naznačují, že se nyní vracejí čápi, kteří velmi pravděpodobně letos zimovali v západní Evropě (Španělsko, Francie) nebo dokonce u nás a moře překonávat vůbec nemuseli. „Naši předci zjevně věděli, že čápi odlétají hodně daleko a mnozí cestovatelé je zřejmě na svých poutích v Africe i sledovali, ale o přesných tahových cestách jsme se dozvěděli až díky moderním technologiím, např. telemetrii (sledování pomocí satelitního vysílače). Čápi se tedy vlastně ani dříve ani dnes podle lidové pranostiky nechovali a nechovají a letu přes moře se vyhýbají. Ale to nic nemění na tom, že nejvíce čápů opravdu začíná zhruba od poloviny března opět obsazovat svá hnízda, ať už letí odkudkoliv – to měli lidé vypozorováno zcela správně,“ doplňuje Kaminiecká.

Čápi se už letos objevili např. v Chebu, v Kynšperku nad Ohří, v Chomutově, v Tisové, v Horšovském Týně či v Dobřanech. Kdy se dočkáme dalších čápů, závisí na počasí. Pokud je zima a prší, čápi se zdržují na vlhkých loukách, kde se snaží najít potravu a čekají na lepší počasí. Jakmile se oteplí a nad krajinou stoupají teplé vzdušné proudy, mohou čápi, tito úžasní plachtaři, pokračovat ve své cestě na sever. Snad bude počasí následujících dní jejich cestě přát.

Sčítání čápů bílých má u nás dlouholetou tradici. To první mezinárodní proběhlo již v roce 1934 a prováděli jej četníci, další sčítání následovala v letech 1958 a 1974. Od té se čápi sčítají pravidelně v desetiletém intervalu. V letech 1984 – 2004 se ujal sčítání čápů pan Bohumil Rejman, hlavní koordinátor Pracovní skupiny pro výzkum, ochranu a evidenci čápa bílého. V současnosti se do sčítání čápů se na celém území ČR každým rokem zapojuje stále více lidí, v roce 2018 čápy sčítalo již 588 dobrovolníků, kteří společně zkontrolovali přes 1200 hnízd (93% všech hnízd v republice). Pozorování jsou vkládána k jednotlivým hnízdům přímo na cap.birdlife.cz. Z 1268 kontrolovaných hnízd bylo 812 obsazených a u 456 se podařilo zjistit údaje o úspěšnosti hnízdění.

ČSO, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

13.3.2018 7.04, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy