Čtyřnásobné zvýšení současných poplatků navrhuje ministerstvo životního prostředí nejen za odběry podzemních vod, ale také za skládkování v zákonu o odpadech. Problému se věnovalo i vysílání České televize, podrobnosti dodává Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH).

Evropa navrhuje omezení skládkování na 10 % k roku 2030. ČR má jako jedna z pouhých šesti zemí EU již v zákoně dokonce zákaz skládkování, a to už k roku 2024, tedy o šest let dříve než EU navrhuje omezení. Proč chce MŽP k již platnému zákazu ještě navíc zdražit poplatky skoro na čtyřnásobek (z 500 Kč na 1850 Kč), když odpady na skládky stejně nebudou moci? Kdo to zaplatí je jasné – občané. Okolní státy touto cestou nejdou. S navrhovanou mírou zdražení nesouhlasí ani obce a obecní svazy, ani firmy z odpadového sektoru.

Další zásadní otázkou je důvod, proč chce MŽP násobně zdražit mimo odpady využitelné, navíc i odpady zbytkové/nevyužitelné, a to dokonce na 1350 Kč za tunu. Takový souhrn opatření s takovouto mírou poplatku u zbytkových odpadů není dle dostupných informací v žádné zemi v EU. Takové opatření je skutečně jen pouhým umělým zdražením bez objektivní environmentální hodnoty.

Co však v ministerském návrhu zákona kupodivu stále chybí, jsou Evropskou komisí již vyhlášené cíle balíčku oběhového hospodářství, včetně cílů pro recyklaci odpadů. To je s podivem, neboť ministerstvo říká, že balíček vnímá pozitivně a vážně. Skutečnost, že v novém zákoně chybí evropské recyklační cíle, kritizují i nevládní organizace. Postoj resortu tak není příliš srozumitelný, zpracování odpadů a recyklace v žádném případě nevyžaduje takovou míru zdražení. Důvodem návrhů MŽP může být například někdy zmiňovaná snaha přesunout odpady ze skládek nikoli na recyklaci, ale do nákladných nových spaloven (reportáž ČT k výstavbě spaloven, viz zde).

Reportáž České televize k navrhovanému razantnímu zdražení je k dispozici pod tímto odkazem

vývoj skládkování v České republice (data MŽP): vyvoj-skladkovani.jpg [ 421.45 kB ]

porovnání míry skládkování v ČR se zeměmi EU (data Eurostat): skládkování v ČR je pod průměrem EU

Doprovodný text České televize k reportáži (autor Čt24)

„Necelý čtyřnásobek dosavadní částky chce ministerstvo životního prostředí vybírat za skládkování. Zdražení je součástí připravovaného zákona o odpadech. Kromě odpadových firem se ale proti takové myšlence stavějí obce. Bojí se, že vyšší cenu by mohly pocítit domácnosti.

Podobu skládek má výrazně proměnit rok 2024. Tehdy by se na skládky měl přestat vozit komunální odpad, zatímco dnes na nich končí asi polovina věcí, které lidé vyhodí do popelnic. Ministerstvo životního prostředí ale připravuje úpravu, která zřejmě začne směsný odpad ze skládek vytlačovat dříve.

Poplatek za ukládání odpadu na skládky má podle návrhu zákona o odpadech postupně vzrůst téměř  čtyřnásobně – ze současných 500 korun na necelé dva tisíce. Ministerstvo se netají tím, že cílem je omezit skládkování již před rokem 2024. „Celá Evropa v současné době přechází právě na oběhové hospodářství. Musíme obcím i firmám ukázat, že to stát opravdu myslí vážně,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Skládkaři, ale ani obce se zvýšením poplatku nesouhlasí. Tvrdí, že jediným důsledkem bude zdražení poplatků za popelnice. „Sociálně únosná míra poplatku může být řádově do 900 korun za tunu,“ uvedl předseda komise pro životní prostředí Svazu měst a obcí Pavel Drahovrzal. Naznačil přitom, že jiná možnost než zdražení poplatků pro občany nemůže po výrazném zdražení skládkování nastat.

Podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky se navíc ministerstvo životního prostředí unáhluje. Česko totiž v omezování skládkování nemá oproti jiným evropským zemím žádnou ztrátu. „Jsme, dalo by se říct, lídři v Evropě v omezení skládkování. Máme to v zákoně. Většina Evropy to v zákoně nemá,“ poznamenal.

Kromě vyšších poplatků chce ministerstvo životního prostředí nařídit firmám obchodujícím s odpady, aby si povinně zajišťovaly pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí. Z něj by se potom platila likvidace skládek, pokud by společnost zkrachovala nebo došlo k havárii.

Ministerstvo je opatrné kvůli odkazu, které po sobě některé zkrachovalé firmy zanechaly. Například v areálu na Prachaticku jsou od 90. let stovky tun olejů i dalších chemikálií. Jejich likvidaci nakonec bude muset zaplatit stát.

Nový zákon o odpadech, který také omezuje povolení k provozu pro odpadové firmy na pět let nebo povinnost pro obce, aby informovaly obyvatele, jak třídí nebo skládkují, nyní připomínkují jednotlivé resorty. Nová pravidla nejen pro skládky, ale zkrátka pro vše, co lidé vyhodí, by mohla platit za dva roky.“

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím reportáže České televize, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová