13. 12. 2018

26.11.2018 17.07, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Brněnští vědci zkoumají největší žijící organismus na světě

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají největší a nejtěžší živý organismus na světě. Informoval o tom Filip Vrána z oddělení propagace univerzity s tím, že tímto organismem je Pando, klon topolu osikovitého, který roste v americkém státě Utah.

Váhu lesa Pando odborníci odhadují na 6000 tun a takovou hmotnost by nepřevážilo ani tisíc slonů. Roste na západě USA v rezervaci Fishlake National Forest. Topol osikovitý (Populus tremuloides) se obecně vyznačuje převážně vegetativním způsobem rozmnožování, kdy dokáže pomocí kořenových výmladků tvořit skupiny stromů i rozsáhlé kolonie. Les Pando zaujímá plochu 43 hektarů a zahrnuje více než 47 000 kořeny vzájemně propojených kmenů. Jeho rozloha se ale snižuje, příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka.

Označení Pando, vychází z latinského „rozšiřovat se“. „Pando se tak stal symbolem komplexního propojení, konají se zde například setkání potomků původních obyvatel Ameriky, náboženských skupin různých vyznání nebo svatby. Právě i díky popularitě klonu Pando se topol osikovitý stal národním stromem Utahu, točí se zde dokumentární filmy, Pando má svou vlastní poštovní známku a les přitahuje zájemce z celého světa,“ uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity v Brně, který se přímo v USA spolu s dalšími vědci snaží objasnit historii vývoje klonu Pando.

O věku klonu se odborníci dohadují a mnohdy se ani řádově neshodnou. Podle některých může mít několik set let, podle jiných i 80 000 let. „Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také,  jestli předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí nebo les a jaké případně měla zájmová oblast druhové složení stromů,“ uvedl Šebesta.

Vědci se spoléhají na metodu pedoantrakologie. Pomocí ní lze získat představu o historickém druhovém složení lesa na stanovišti současného klonu s časovým údajem získaným radiokarbonovým datováním uhlíků pocházejících ze zbytků dávných požárů získaných z půdy. „Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního organismu. V poslední době se na stránky nejvýznačnějších světových, ale i českých médií dostala zpráva o chřadnutí klonu, který se bohužel už nezšiřuje a není schopen se efektivně obnovovat. Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí. Příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka,“ uvedl Šebesta, který aktuálně působí na Utah State University v týmu Paula Rogerse, který je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií topolu osikovitého a klonem Pando se zabývá řadu let. V loňském roce působil a přednášel i na Mendelově univerzitě jako expert Fulbrightovy nadace.

Článek k tématu od Paula Rogerse: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0203619, dokumentární foto: Mendelu

26.11.2018 17.07, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Kalendář Akcí

<< Prosinec 2018 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Fotoblog

více >

SCHWARZENBERSKÝ KANÁL A ŽELNAVSKÝ SMYK PŘED OPRAVOUSCHWARZENBERSKÝ KANÁL A ŽELNAVSKÝ SMYK PŘED OPRAVOU
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >