Jako vzor slouží Břeclavi Litovelské Pomoraví, kde již podobný systém funguje. „V případě Břeclavska se však komáři mohou líhnout na výrazně větší rozloze, než je území kolem Litovle. Proto musí vzniknout specifický systém šitý na míru lokalitě soutoku Moravy a Dyje,“ upřesňuje místostarosta pro životní prostředí Milan Klim.

Stejně jako u Litovle budou i kolem Břeclavi umístěné senzory, které poskytnou informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní a budou snímat třeba teplotu vody, vzduchu či okolní půdy – tedy ukazatele, které mají vliv na vývoj komářích larev. Na základě dat ze senzorů pak na místo vyrazí terénní pracovníci, kteří kvalifikovaně rozhodnou o případném postřiku. Systém bude rovněž disponovat vysoce přesnými digitálními 3D modely území a jednotlivých líhnišť. V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů bude model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní.

Kromě detailního zmapování území v rámci břeclavského projektu vzniknou i dostatečné personální kapacity nejen k odbornému posouzení stádia vývoje larev, ale také k následným zásahům. „Zásahy by měly provádět drony naplněné postřikem pro volné vodní plochy nebo ledovými krupkami v případě líhniště pod stromy. Dron je schopen naprosto autonomně a velmi přesně ošetřit pouze ty místa, kde je to potřeba, dle fáze vývoje komáří larvy. V případě nutnosti ošetření většího území například po povodních, by létal také vrtulník s větším zásobníkem,“ představil způsoby ošetření místostarosta.

V listopadu roku 2026 mají Lesy ČR dokončit klapkový jez na Dyji, díky kterému se do lužních lesů vrátí voda. Než lesníci přistoupí k cílenému zaplavování území, musí být systém prevence proti komářím kalamitám připravený. Břeclav se na jeho vzniku podílí ve spolupráci s krajem, hygieniky, ochránci přírody i ministerstvem životního prostředí.

Zdroj: město Břeclav, ilustrační foto: wikimedia commons, James Gathany