V polských Katovicích právě probíhá mezinárodní klimatická konference. Připomíná to mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková s tím, že jejím cílem je najít shodu mezi státy na konkrétních pravidlech, která povedou k realizaci cílů dohodnutých na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Na ní se státy OSN zavázaly udržet globální oteplování pod 2 stupni Celsia oproti období před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby globální oteplování nepřekročilo hranici 1,5 stupně Celsia. Na konferenci v Katovicích se má nyní dohodnout, jak přesně budou státy vykazovat své emisní závazky, jak bude financováno úsilí rozvojových zemích nebo také, jak se bude dodržování závazků kontrolovat. „Jinými slovy, je potřeba najít shodu na kuchařce k Pařížské dohodě,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministr Brabec ve svém projevu na plenárním zasedání, kde se prezentovaly se svými závazky ke globální dohodě jednotlivé státy, zdůraznil, že „Česká republika plní už dnes své závazky do roku 2020 – snížit emise skleníkových plynů o 20% oproti roku 1990, a je připravená naplnit i závazky do roku 2030, tedy snížení emisí o 40%, a to hlavně díky zvyšování energetické účinnosti, využívání OZE nebo celoevropskému snižování emisí CO2 u nových osobních automobilů. V Politice ochrany klimatu, což je klíčový dokument České republiky pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, jsme si stanovili i indikativní, dlouhodobý cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80%, což zahrnuje další úspory emisí v sektorech jako je energetika, a to hlavně díky postupnému odklonu od uhlí, v zemědělství, dopravě, lesnictví či odpadovém hospodářství.“

„Nezbytnou a nedílnou součástí našeho plánu jsou ale také adaptace na změnu klimatu. Česká republika byla v posledních letech výrazně postižena suchem a v realizaci jsou tak tisíce projektů, které pomohou nejenom navrátit vodu do krajiny, ale naše dotace pomáhají zajistit především v menších obcích nové zdroje pitné vody, vybudovat nádrže na zadržování dešťové vody nebo systémy k využívání šedé vody a to jak v obcích, na úřadech, školách či nemocnicích, tak i v domácnostech,“ řekl dnes také ministr Brabec, který v závěru svého dnešního projevu vyjádřil víru v naplnění poslání probíhající konference. „I přes poměrně silné porodní bolesti věřím, že se nám v závěrečné fázi katovické konference podaří najít pro všechny přijatelný a rozumný kompromis na nových pravidlech, kterým dala základ právě pařížská konference před 3 lety,“ uzavřel své vystoupení ministr Brabec.

Ministr vystoupil také na úvodním bloku doprovodného semináře zaměřeného na „Opatření, financování a technologie pro čisté ovzduší“. Na něm zdůraznil, že v České republice se daří od roku 2010 postupně snižovat emise znečišťující ovzduší, největším problémem však zůstává nadále benzo(a)pyren. Ten je produkován především z vytápění uhlím ve starých kotlích v domácnostech. „Právě s ním by nám měli zásadně pomoci kotlíkové dotace, jejichž třetí vlna začne už za pár týdnů a v plánu je vyměnit dalších minimálně 30 tisíc kotlů,“ připomněl ministr. Na semináři za účasti svých polských protějšků také ocenil aktuální přípravy podobného dotačního programu v Polsku. „Polský program je kombinací našich dvou programů – kotlíkových dotací a Nové zelené úsporám. Sami polští kolegové dnes přímo tyto naše dva programy označili za hlavní inspiraci pro svůj nový program na výměnu kotlů a zateplování, který by měl odstartovat už v příštím roce. Vyřešení přeshraničního přenosu znečištění je podle našich posledních studií jedním z klíčových kroků, absolutně nezbytným, pro zlepšení kvality ovzduší v Česku. Bez aktivních kroků okolních států na poli ochrany ovzduší je dosažení imisních limitů, především v některých pohraničních lokalitách, velmi obtížené, ne-li nemožné. Proto je rychlá implementace polského programu pro Českou republiku tak významná,“ zdůraznil ministr Brabec.

MŽP, ilustrační foto (elektrárna Mělník) Naše voda – Nina Havlová