„Kachny jedeme dál, neděláme ale chovné, děláme jenom jateční. Ty chovné už jsme nechtěli dát ven, ale že by šly do hal, aby zase nehrozilo nebezpečí (…). Ale haly jsme neměli dostatečně kapacitní, tak jsme radši ustoupili od chovných kachen, a haly, které sloužily pro chovné kachny, předěláváme na sezonní výkrm jatečných kachen. Je to o trochu menší starost,“ řekl Bláha.

Virus typu H5N8 se do chovu kachen v Blatné dostal v lednu a únoru pravděpodobně z kontaminované slámy, kterou chovatelé kachnám podestlali, a od divokého ptactva, zejména divokých kachen.

Firma má čtyři haly na výkrm a další čtyři objekty, kde měla 4000 chovných kachen. Než se v chovech objevila ptačí chřipka, produkovala vejce, z nich ve vlastních líhních líhla kachňata. Teď již chovné kachny nemá, nakupuje jednodenní kachňata, která vykrmuje.

Firma s 80 zaměstnanci po ptačí chřipce nikoho nepropustila, kromě těch, kdo měli smlouvy na dobu určitou. „Myslím, že krizi jsme docela překonali. Ani se neprokázalo, že bychom něco zanedbali nebo způsobili,“ řekl Bláha. Státní kompenzace za zlikvidované ptáky dorazily podle něj včas a ve výši, kterou firma požadovala. Asi 90 procent peněz šlo na likvidaci chovu a úhradu faktur s tím spjatých, za zbytek společnost obnovuje chov.

Krajská veterinární správa vede s firmou správní řízení pro porušení zásad biosecurity při výskytu ptačí chřipky. Ředitel jihočeských veterinářů František Kouba ČTK řekl, že řízení dosud neskončilo, dál ho nechtěl komentovat. Biosecurity lze chápat jako ochranu před negativními vlivy spojenými se zavlečením nebo rozšířením nemocí zvířat, rostlinných škůdců nebo invazivních druhů.

Společnost Blatenská ryba hospodaří na 1550 hektarech rybníků, rozkládajících se na Strakonicku, Písecku a Příbramsku. Roční produkce ryb je 800 tun.

Zdroj: ČTK