Nové tůně a další prvky zpomalující odtok vody z krajiny vybudovaly přes zimu Biskupské lesy na lesních pozemcích, které patří farnostem na severní Moravě. Z dotační podpory zadržování vody v krajině nyní těží ekosystémy ve farních lesích Březové, Starých Těchanovic, Tošovic, Rešova, Dětmarovic a Rychvaldu, uvedla tento týden Ostravsko-opavská diecéze na svém webu.

V projektu, který z velké části financuje Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, se podařilo vybudovat 17 tůní s celkovým akumulačním objemem 3290 m3. Všechny mají společné to, že pomáhají udržet vodu v krajině tak, aby odtékala pomaleji a udržovala se tak vláha. Z těchto vlhkých míst v lesích pak profitují nejen okolní rostliny ale i obojživelníci. „Lesní ekosystém s vodohospodářskou funkcí lesa má nezastupitelnou úlohu v hydrologickém cyklu tím, že dokáže ovlivnit množství srážek a stav povrchových vod, zásoby podzemních vod, objem vod vyvěrajících na zemský povrch, včetně klimatické rovnováhy na Zemi,“ popisuje Jarmila Žídková, která se v Biskupských lesích stará mj. o lesní infrastrukturu. Celkem stavba tůní včetně DPH vyšla na 1,769 mil. Kč.

Stavbu tůní Biskupské lesy navrhly v koordinaci s požadavky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Tůně jsou zahloubené pod úroveň terénu, nemají hráz ani jiná technická zařízení (výpusť, bezpečnostní přeliv), maximální hladina v tůni je dána úrovní okolního terénu. Odtok vody z tůně je řešen přírodě blízkým způsobem,“ uvádí Jarmila Žídková.

Na většině z vytipovaných míst se jednalo o obnovu dříve vybudovaných tůní, které vznikly zásluhou našich předků, ale postupem času zanikly. „Jedná se například o staré rybníky nebo soustavy rybníčků, které měly protržené hráze nebo byly zanesené,“ přibližuje revírník Farních lesů Jiří Glogar. Nové tůně se ale od rybníků liší. „Tůně nemají příkré svahy ani vysoké hráze mimo jiné proto, aby mohli obojživelníci snadno přecházet z vody na souš,“ podotýká Glogar.

Biskupské lesy se systematicky na zadržování vody v krajině zaměřily již před pěti lety, kdy s dotační podporou vzniklo přes sedmdesát tůní a dalších příbuzných vodních staveb na území Bílé, Starých Hamer, Trojanovic nebo Čeladné v Beskydech. „Za tu dobu se ukázalo, že výborně plní svůj účel, a voda díky nim zůstává v lese déle,“ podotýká Žídková.

Biskupské lesy hospodaří na 24,7 tisících hektarech lesních pozemků v Moravskoslezském kraji. Výměra farních lesů činí 912 hektarů a středisko Farní lesy Biskupských lesů o ně pečuje na základě pachtů.

Zdroj a foto: Ostravsko-opavská diecéze