22. 9. 2019

14.12.2018 5.32, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

ASZ ČR vyhlásila vítěze Farmy roku 2018

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku 2018, které proběhlo ve čtvrtek 13. prosince v podvečer v pražském Divadle ABC, ovládly v poměru 4:1 moravské rodinné farmy oproti českým.

Jak přitom uvedla ASZ ČR ve své tiskové zprávě, emocemi nabitá atmosféra ale měla do prostředí sportovního utkání hodně daleko, namísto rivality vévodily akci ty nejpozitivnější pocity. Více než pětistovka přítomných sedláků a příznivců selského stavu, mezi kterými nechyběla řada významných hostů, totiž velmi dobře ví, že již samotná nominace je velké vítězství. A že v konečném důsledku vůbec nesejde na tom, odkud konkrétně pocházejí rodiny, jež se odhodlaly podělit se o svůj příběh zrodu úspěšné farmy se širokou veřejností.

Identita jednotlivých farem byla účastníkům slavnostního vyhlášení jako vždy odtajněna až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí nominačních videoklipů. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií – celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jaké tedy jsou nejlepší farmy roku 2018?

Vítězem 17. ročníku soutěže se staly Vinařství a farma rodiny Valihrachových z Krumvíře na Břeclavsku, které charakterizují rodinná symbióza, úcta k tradici a venkovské pospolitosti, ale i moderní podnikatelské plány. Rodina Valihrachových je již takřka tři desítky let známa pěstováním více než třicítky odrůd vinné révy na dvaceti hektarech půdy ve Velkopavlovické vinařské podoblasti a výrobou kvalitních přívlastkových vín, oceněných na nejprestižnějších mezinárodních soutěžích. Kromě Josefa Valihracha, předsedy Vinařské asociace ČR a trojnásobného držitele titulu Vinař roku, jsou hybnými silami hospodářství i další členové rodiny, kteří se s úspěchem zaměřili zejména na klasické zemědělství v podobě pěstování řady plodin na 100 hektarech půdy s důrazem na krajinotvorbu, a chov masného skotu za účelem produkce plemenných zvířat.

Stříbro vybojoval statek rodiny Hatlákových z Meziboří na Žďársku. Stěžejní náplní zemědělské činnosti manželů Vlastimila a Jitky Hatlákových v této obci na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje jsou již více než dvacet let chov a šlechtění masného skotu plemene charolais s výsledky v podobě celé řady nejen výstavních úspěchů. Po celou tuto dobu se ovšem věnují také intenzivní přeměně původní usedlosti na velmi moderní hospodářství, pěstování krmných plodin, obilnin a konzumních brambor na celkem 140 hektarech okolních pozemků, ale hlavně výchově svých šesti dětí ve věku od tří do 21 let.  Starší synové, šikovní, ale i vzdělaní v oboru, jsou již v tuto chvíli zárukou dalšího pokračování rodinné tradice hospodaření, která čítá už sedm generací.

Bronzovou příčku obsadila farma Pavla Vokála ze Strážného. Tamní ukázkové hospodářství s širokou škálou činností vhodně využívající podmínek horské přírody v bezprostřední blízkosti Národního parku Šumava je výsledkem dlouholeté a usilovné snahy Pavla Vokála a jeho partnerky Gabriely. Více než tisícovka hektarů luk a pastvin slouží pro potřeby chovu 850 kusů masného skotu několika plemen, srdeční záležitostí hospodáře je šlechtění jelenů a daňků, část pozemků spásá stovka ovcí. Součást farmy tvoří několik rybníků určených k chovu ryb, nově byla zřízena nadstandardní jatka s bourárnou, briketárna, peletkárna a pilnice. Milovníkům přírody je v rámci agroturistiky k dispozici stylová rybářská bašta, pečlivě zařízený lovecký srub a penzion se společenskou místností pro rodiny s dětmi.

Jako čtvrtý se umístil Levandulový statek Bezděkov na Olomoucku. Lukáši Drlíkovi, jeho partnerce Veronice a dalším členům rodiny se v průběhu několika posledních let podařilo přeměnit jak původní statek na úpatí Zábřežské vrchoviny, tak i část obce Bezděkov doslova v levandulové království. Základ činnosti tvoří produkce levandule, kterou mají v plánu v brzké době pěstovat na pěti hektarech půdy, provozují i Levandulovou kavárnu v blízkém Zábřehu na Moravě, obchůdek s pestrým portfoliem výrobků z této rostliny, a galerii. Vyhlášený je jimi pořádaný letní Bezděkovský levandulový festival s několikatisícovou návštěvností, statek je i dějištěm mnoha svatebních obřadů, pracovních setkání, nechybí ani levandulová stezka kolem obce, která si díky těmto aktivitám rodiny získala velký věhlas.

Na páté místo dosáhl Hermelín ranč z Nového Jičína. Svou vizi vybudovat z polorozpadlé zemědělské usedlosti na samém konci tohoto města jezdecký areál, začal velký milovník koní a schopný trenér Miroslav Vaníček realizovat těsně před koncem minulého režimu. A podařilo se. Zdejší sportovní stáj s třicítkou teplokrevných koní nejen ve zbarvení „hermelín“, které u nich zakladatel ranče šlechtil, poskytuje zázemí jezdcům, majitelům koní a díky jezdecké hale, venkovnímu pískovému kolbišti, ale i klubovně s občerstvením, také spoustě akcí. Ve šlépějích svého otce kráčí a vynikajících výsledků v parkuru a drezuře dosahuje i po jeho předčasné smrti na začátku letošního roku velký dříč a duše celého ranče – dcera Jana. Oporou a pomocníkem jí je v rámci svých časových možností také zbytek rodiny – maminka Zuzana a bratr Miroslav.

Tyto farmy se mezi oceněnými neocitly náhodou. Již roky totiž dokládají, že kvalita je lepší než kvantita a že i nevelká výměra opečovávaná spokojenou rodinou, která v obci žije, hospodaří a podílí se na různých aktivitách v ní, má pro venkov velmi významný přínos. A je jen dobře, že takové rodinné farmy můžeme představit v roce, kdy jejich stavovská organizace, Asociace soukromého zemědělství ČR, slaví dvacáté výročí svého vzniku.

„Neodmyslitelnou a neopominutelnou nevládní organizací se naše Asociace stala právě díky tisícům hodin práce našich členů. Příběh každého z nich je svým způsobem jedinečnou výpovědí o osudu selských rodin, o jejich postojích, podnikatelském duchu, úspěších i nenaplněných touhách. Jedno však mají společné –  obrovskou chuť vrátit prestiž komunisty téměř úplně zlikvidovanému selskému stavu, na který jsou hrdí, a najít své místo ve společenství podobně smýšlejících, podobně žijících a podobnými zkušenostmi poznamenaných kolegů sedláků. A to je síla, která nám všem dává nejen právo hrdě se ohlédnout zpět, ale také pohlížet s velkou nadějí do dalších let našeho selského fungování,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Zdroj a foto (vítězná rodina Valihrachových na statku) ASZ ČR

14.12.2018 5.32, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

LÁZNĚ KYSELKALÁZNĚ KYSELKA
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Září 2019 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6