V jihočeském kraji přibývá lesních a polních cest s nepropustným povrchem. Někteří lesníci, zemědělci i turisté si je chválí. Jak ale píše deník Mladá fronta DNES, kritici tvrdí, že negativně ovlivňují zadržování vody v krajině.

Vznik asfaltových cest v lesích a polích má své negativní dopady. Způsobují například rychlejší odtok vody a eliminují možnost jejího vsakování. A to v době, kdy se pro celou republiku chystají opatření pro boj se suchem. Každoročně jich přitom přibývá. Většinu cest v lesích buduje v Jihočeském kraji státní podnik Lesy ČR. Jen za poslední tři roky jich podle mluvčí Evy Jouklové přibylo několik desítek. Lesníci často pro povrch takových cest vybírají asfalt. „Zemní cesta vypadá v lese krásně, ale není celoročně sjízdná. Pokud potřebujeme zpracovat nahodilou těžbu, potřebujeme se do lesa dostat kdykoli. To nám zemní cesty neumožňují, nebo za cenu jejich poškození,“ vysvětluje Jouklová.

Státní podnik podle ní na jihu Čech investuje ročně do modernizace a výstavby nových cest 60 milionů korun, do oprav a údržeb ještě o deset milionů více. Nové cesty lesníci budují jen v nedostupných lokalitách. „Dalším důvodem využití asfaltu jsou stále vyšší nároky veřejnosti na zpevněné cesty, které využívají při rekreačním sportu. Zemní cesta vyžaduje lepší odvodnění, které zvyšuje nebezpečí úrazu pro cyklisty. Na asfaltové cestě podobný problém nehrozí,“ vysvětluje.

Jihočeský kraj patří k místům s nejhustější cestní sítí v Česku. Zhutnělá plocha však neumožňuje vsakování vody. „Cesty se snažíme budovat tak, aby z nich voda rychle odtekla a následně se vsákla v okolním porostu. Lesy ČR jsou mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně je nenarušené přírodní prostředí a na druhé využívání dříví coby obnovitelné suroviny,“ dodává mluvčí Jouklová.

Používání asfaltu kritizují ochránci přírody. Příliš razantní zářezy lesních cest podle nich odvádějí na povrch podzemní vodu a lesy nad cestami trpí vysušováním. Řadě živočichů navíc vadí kouskování krajiny. „Moc hustá síť lesních cest omezuje schopnost zadržení vody. Asfaltování tak způsobuje, že se voda z dešťů ztrácí. V současné situaci klimatické změny stoupá potřeba opačných opatření. Například rozrušování povrchu už nevyužívaných lesních cest,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Další cesty přibývají v polích jako součást pozemkových úprav, které se v Jihočeském kraji provádějí od konce 90. let minulého století. Až budou hotové, zpřístupní přes 200 tisíc hektarů zemědělské půdy. Té je v celém kraji 489 tisíc hektarů. Na čtvrtině této rozlohy zatím vzniklo 390 kilometrů polních komunikací. A i ty většinou mají asfaltový povrch. „Důvodem, proč se dělají především z asfaltu, je velká zemědělská technika, která se na těchto komunikacích pohybuje, případná snadnější zimní údržba a větší důvěra v to, že tyto komunikace déle vydrží,“ říká ředitelka Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj Eva Schmidtmajerová.

Pro stejné účely je možné využívat i travní pásy. Ty jsou však podle odborníků podobně finančně nákladné a vyžadují stejné podkladní vrstvy jako asfaltové nebo štěrkové cesty. „Při jejich výstavbě je navíc nutné omezit na rok provoz do doby zapojení porostu, problémy jsou i s údržbou či opravami,“ podotýká vedoucí oddělení pozemkových úprav Marek Pultr.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Čechy, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová