23.4.2015 4.20, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace
V areálu bývalé Poldi bude třeba odčerpávat podzemní vodu
V kladenském areálu bývalé Poldi bude třeba odčerpávat podzemní vodu, aby se předešlo jejím případnému znečištění po kontaktu s půdou znečištěnou těžkým průmyslem. Voda postupně zaplavuje šachty, které v Kladnu zůstaly po těžbě uhlí.
Zhruba v roce 2020 by se mohla dostat ke znečištěné půdě a škodliviny dál šířit. Těžké kovy a další by se pak spolu s ní dostaly i do Dřetovického potoka, který teče z Kladna směrem na Kralupy nad Vltavou. Novinářům to řekl primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).
„Mohla by to být z mého pohledu jedna z největších ekologických katastrof, která by se tady mohla odehrát,“ uvedl Volf, který minulý týden jednal s ministerstvem životního prostředí o provedení přes sto metrů hlubokých vrtů, které by měly upřesnit, kde a kudy voda teče a o jaké síle.
Miliardové náklady na odčerpávání by měl hradit stát. Podle Volfa by Vodárny Kladno-Mělník mohly v lokalitě postavit čističku, do které by směřovala odčerpávaná voda a mohla by Kladno částečně zásobovat vodou. Kladno nyní zásobují vodou zdroje z Mělnicka. „Víme, že voda, která se nedostane ke kontaminované zemi, je vyčistitelná. VKM odčerpávání nabízí,“ řekl Volf.
Na podzim v areálu skončí sanace tří hektarů znečištěné půdy, celková zasažená plocha však přesahuje sto hektarů, některé odhady mluví i o 300 hektarech. Celkové vyčištění plochy by stálo několik miliard korun.
Sanace malé části, která začala loni v květnu, stála téměř 60 milionů korun, většinu částky město získalo z fondu životního prostředí. Z lokality už byla odvezena znečištěná zemina a nyní se tam dočišťují podzemní vody. V září by město mělo aktualizovat analýzu rizik oblasti, podle které bude plánovat další případnou sanaci.
Výroba v kladenské staré průmyslové zóně, jejíž většinu zabíral areál bývalé Poldi, začala v roce 1889 založením Huti Poldi. Zóna zabírá asi 500 hektarů. Sídlily zde někdejší slavné ocelářské závody. Po roce 1989 a následné privatizaci majitel areálu nepožádal o zařazení do seznamu fondu národního majetku, který měl ekologickou zátěž způsobenou těžkým průmyslem řešit. Pozemky pak byly řadu let bezprizorní.
Pozemky v průmyslové zóně jsou znečištěné látkami vznikajícími při provozu hutí a koksoven, například dehty nebo fenoly. Tato ekologická zátěž by z dlouhodobého hlediska mohla ohrožovat zdraví lidí.
V posledních letech v zóně působí například logistická společnost Dachser, výrobce lékařského vybavení z chirurgické oceli Beznoska, elektrárna energetického holdingu Alpiq a řada menších firem.
Zdroj: ČTK
23.4.2015 4.20, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace
Aktuality
Sobotní večerní a posléze další noční déšť způsobily potíže na řadě míst
Akt. 16.6.2024 10.19Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
KHP radí v napouštění bazénů z vlastní vodovodní přípojky
Akt. 15.6.2024 11.59Rubrika: Vodovody a kanalizace