Padesát druhů mokřadních a vodních rostlin, 31 druhů planktonních korýšů a 56 dalších druhů vodních bezobratlých, z toho 13 druhů z Červeného seznamu ohrožených druhů a 3 zvláště chráněné druhy, našli při říjnovém hydrobiologickém průzkumu odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v takzvaném Mikulčickém rameni. Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Toto místo 300 metrů od Slovanského hradiště v Mikulčicích, bylo dříve hlavním korytem řeky Moravy. Po vodohospodářských úpravách v 70. letech však bylo odděleno a od té doby má charakter tůně.

Koryto řeky kdysi vytvářelo na jednom břehu hluboké tůně se strmými břehy, na druhém pozvolné písčiny a mezi meandry se tvořily ostrovní štěrkopískové lavice. Úpravami toku ale přišlo o svou dynamiku a tůň začala zarůstat. Naštěstí se díky velkému kolísání hladiny podzemní vody, v průběhu roku i o několik metrů, tyto bývalé ostrovy a písčiny neustále zaplavovaly a nahrazovaly tak typické přírodní procesy, díky nimž se zde zachovala původní flóra i fauna.

„Ve srovnání s nížinnými stojatými vodami jižní Moravy, které jsme studovali v letech 2021 až 2025, se jedná o nejvyšší počet pozorovaných druhů zooplanktonu na jedné lokalitě,“ vyzdvihuje výzkumná zpráva. Lokalita je podle ní také výjimečná tím, že v bývalém korytě se tůní nachází několik a během roku se vlivem kolísání hladiny podzemní vody oddělují a spojují. Právě obnažovaná dna a plytké, prokysličené a teplé části tůní jsou pro výskyt vzácných druhů zásadní. Dříve tyto podmínky existovaly na značné části toku Moravy, dnes jsou dochovány už pouze zbytky a proto je žádoucí tyto procesy zachovat.

Dalším klíčem pro pochopení této velké druhové rozmanitosti je absence aktivního zarybňování tůní, které je způsobeno letním zaklesáváním hladiny. To neumožňuje přežití většího množství ryb a ryb větších velikostí tak, jak to známe z okolních rybníků a hlubších tůní. To bylo znatelné i z jednotlivých oddělených částí ramene, kdy nejsevernější vykazovalo nejvyšší množství ryb a zároveň také nejnižší hojnost a početnost ostatních druhů. „Změna na trvalé vodní těleso by způsobila homogenizaci stanovišť a podmínek prostředí, a tím i bioty, především vlivem absence periodicky odhalených břehů a rozrůzněných litorálních porostů nebo rovnoměrné přítomnosti rybího společenstva,“ přibližuje výzkumná zpráva.

Významnosti tohoto fenoménu a přírodní hodnoty ramene si je vědoma i místní samospráva. Obec Mikulčice již delší dobu usiluje o zlepšení stavu této lokality, především pak přivedením vody do vyschlých ramen. Hladina vody v tůních je každým rokem níže a bez každoročního zaplavování celá lokalita zaroste a cenné biotopy pro desítky různých druhů zaniknou.

Průzkum se zabýval pouze podzimním aspektem, kdy je druhů (zejména flóry) významně méně než na jaře. Při navazujícím průzkumu se očekává, že druhů, včetně zákonem chráněných, může být nalezeno ještě více.

Zdroj: AOPK, Foto: Jindřiška Bojková