Zásadní problémy a růst cen stočného přinese novela Nařízení vlády 61/2003 Sb., v případě, že bude schválena ve znění, které předkládá Ministerstvo životního prostředí ČR. Analýzu možných dopadů zpracoval Milan Lánský z české asociace pro vodu.

Abstrakt

V současné době je Ministerstvem životního prostředí připravována novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb., klíčového právního předpisu v oblasti čištění městských odpadních vod. Toto nařízení od svého vzniku přinášelo v praxi neřešitelné či obtížně řešitelné situace. To se snažily napravit jeho dvě novely, a to především zavedením institutu nejlepší dostupné technologie a stanovením limitů, které jsou při použití těchto technologií dosažitelné. Stávající první předložený návrh novely nařízení ruší výše uvedené nastavené principy a mechanismy, aniž by však stanovil postupy nové, efektivnější. Vůbec pak neřeší klíčová témata jako neúměrně nákladné odstraňování dusíku z městských odpadních vod bez významného efektu pro kvalitu povrchových vod.

Klíčová slova

nařízení vlády 61/2003 Sb. – emisní limity – normy environmentální kvality – kombinovaný přístup – nejlepší dostupné technologie – citlivá oblast – 2000/60/ES – 91/271/EHS

Summary

Currently an amendment to the Government Directive No. 61/2003, key legislation on urban waste water treatment, is prepared by the Ministry of Environment. This directive brought in practice unsolvable or hardly solvable situations since its inception. It tried to remove his two novels, especially by the introduction of best available technologies and by setting limits that is possible to reach by using these technologies. The current first proposal for the amendment repeals set principles and mechanisms without specifying new, more effective procedures. Moreover, the proposal doesn’t deal with key topics such as excessively expensive nitrogen removal from urban waste water without any significant effect on surface water quality.

Úvod

Požadavky na kvalitu čištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových jsou určeny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Cílem tohoto článku je shrnout historii uvedeného nařízení a diskutovat jeho připravovanou novelu ve vztahu k čištění městských odpadních vod.

Vznik nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Hlavním důvodem vzniku NV 61/2003 Sb. byla nutnost dosáhnout souladu legislativy České republiky s legislativou evropskou. Jednalo se zejména o Rámcovou evropskou směrnici pro vodní hospodářství 2000/60/ES, která uváděla další právní předpisy, jejichž požadavky musely být členskými státy plněny. Jedním z těchto požadavků byl kombinovaný přístup při stanovení emisních limitů v členských státech EU dle článku 10 této směrnice.

V NV 61/2003 Sb. byl pojem kombinovaný přístup definován v § 2 písm. j) jakožto „způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod“. Pojem doplňovala úsměvná definice dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod pod písm. i) jakožto „dostupné technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod“.

V praxi byla snaha o stanovování emisních limitů kombinovaným přístupem se zohledněním imisních standardů. Jelikož pro výpočet emisních limitů kombinovaným přístupem nebyla stanovena výpočtová metodika, používala se nejčastěji prostá směšovací rovnice. Vzhledem k nízkým hodnotám imisních standardů vycházely emisní limity v některých případech technicky nedosažitelné (např. když hodnoty emisních limitů vyšly záporné) či technicky dosažitelné, avšak nedosažitelné ekonomicky (např. když na dosažení hodnot byly potřeba technologie jako reverzní osmóza či vodárenské technologie) [1]. Uvedený přístup se proto v mnohých případech ukázal pro praxi nepoužitelný.

Již toto první nařízení si Česká republika oproti legislativě EU dobrovolně výrazně zpřísnila. Jedním ze zpřísnění bylo například převzetí imisních standardů z předchozího NV 82/1999 Sb. kam přešly ze staršího NV 171/1992 Sb., do něhož byly z části převzaty z ještě staršího NV 25/1975 Sb., a to bez jakéhokoliv fundovaného přezkumu relevantnosti těchto hodnot.

Ještě významnějším zpřísněním však bylo vymezení všech povrchových vod na území České republiky jako citlivé oblasti, pro něž jsou zejména při odstraňování dusíku a fosforu dle evropského práva kladeny podstatně přísnější požadavky. V roce 2001 byla zpracována Zpráva za rok 2001 k Návrhu vymezení citlivých oblastí [2], jejímž zadavatelem bylo Ministerstvo životního prostředí a zpracovatelem Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka. Tato zpráva jednoznačně konstatovala vedlejší roli dusíku v ovlivnění povrchových vod ve srovnání s fosforem a dokonce jej doporučila, mimo jiné s ohledem na vynaložené náklady a přínosy, neodstraňovat: „Odstraňování celkového dusíku v čistírnách odpadních vod není vyžadováno z několika důvodů. Prvním je, že podíl celkového dusíku z bodových zdrojů kategorie nad 10 000 EO, představuje v podmínkách ČR nejvýše kolem 20 % celkového znečištění vod dusíkem. Druhým důvodem je, že dusík a jeho formy významně nezhoršují eutrofizaci vnitrozemských vod, kde je rozhodující živinou fosfor. Třetím důvodem je, že celkové množství dusíku odstraněného finančně náročnými zásahy, by vedlo ke snížení zátěže mořských vod o pouhá 3-4 % v porovnání se současným stavem. Čtvrtým důvodem je, že podíl zatížení vod dusíkem z plošných zdrojů je na celém území ČR převažující a v současné době probíhá příprava vymezení tzv. zranitelných oblastí podle Nitrátové směrnice (91/676/EHS), kde by měly být aplikovány akční programy, které povedou ke snížení odtoku dusíku ze zemědělských ploch. Posledním důvodem je i to, že současná právní úprava, která stanovuje požadavky na jakost vypouštěných odpadních vod (Nařízení vlády 82/1999 Sb.) se blíží požadavkům směrnice a je tak zajištěno, že odpadní vody budou čištěny na úroveň, která se příliš neliší od stavu, který směrnice požaduje pro citlivé oblasti.

Neméně významným argumentem pro přijetí této varianty je i porovnání její finanční nákladnost ve srovnání se zavedením požadavku na odstraňování obou prvků. Varianta odstraňování fosforu na celém území ČR předpokládá investiční náklad ve výši méně než 4 miliardy Kč zatímco varianta s odstraňováním obou prvků téměř 32 miliard Kč. Obdobná je situace pokud porovnáme úhrnné provozní náklady. Varianta s odstraňováním fosforu vyžaduje roční náklady asi 280 miliónů Kč, zatímco při odstraňování obou prvků by muselo být ročně vynaloženo asi desetkrát více (tj. asi 2,8 miliardy Kč). Tyto provozní náklady se také odpovídajícím způsobem promítnou do ceny stočného, která v případě odstraňování fosforu vzroste v průměru jen o 0,60 Kč/m³ zatímco při odstraňování fosforu i dusíku se zvýší o 5,60 Kč/ m³.“ V NV 61/2003 Sb. nebyly však tyto skutečnosti nijak zohledněny. V důsledku toho byly vynaloženy miliardové investiční náklady na odstraňování celkového dusíku, miliardové provozní náklady jsou vynakládány každý rok, a to vše pravděpodobně s přínosem naprosto neadekvátním takto vynaloženým prostředkům.

Jako praktický příklad lze použít ČOV Kladno-Vrapice, kde bude realizována intenzifikace pro dosažení hodnoty N_celk na odtoku z ČOV ve výši 15 mg/l dle NV 61/2003 Sb. Tato čistírna má v současné době limit N_celk 20 mg/l, který splňuje. Snížení odtokového limitu N_celk o 5 mg/l bude představovat investici v odhadované výši cca 220 mil. Kč.

Přestože podle § 32 odst. (2) zákona 254/2001 Sb. o vodách vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky, vymezení celé České republiky za citlivou oblast žádná z novel NV 61/2003 Sb. navzdory výše uvedeným skutečnostem nepřehodnotila.

První novela – nařízení vlády č. 229/2007

V roce 2005 byl zpracován úřadem vlády první přehled problémových oblastí environmentální legislativy, které představují neopodstatněnou administrativní a finanční zátěž pro podnikatelské subjekty, a tím vytvářejí bariéru rozvoji podnikání v ČR, tzv. ekoaudit environmentální legislativy. Na jeho základě bylo 2.11.2005 vydáno usnesení vlády ČR č. 1401, ve kterém byl schválen materiál „Identifikace problémových oblastí vybraných právních předpisů k ochraně životního prostředí ve vztahu k výrobní a podnikatelské sféře, včetně návrhů opatření“ [3]. Cílem výše uvedeného procesu byla redukce povinností stanovených v legislativě ČR pro podnikatelské subjekty, které právní předpisy Evropských společenství nestanovují, spolu s odstraněním nadbytečné a neopodstatněné administrativní a finanční zátěže výrobní a podnikatelské sféry, spojené s plněním povinností stanovených právními předpisy z oblasti životního prostředí.

V rámci této novely byla snaha vyřešit existující nedostatky při stanovování emisních limitů kombinovaným přístupem se zohledněním imisních standardů a byla proto sepsána samostatná metodika pro stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem, která se stala součástí metodického pokynu.

Dále byly v této souvislosti definovány nejlepší dostupné technologie (BAT) mimo jiné i ve vazbě na zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, který v §38 odst. (3) uváděl, že „Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod“.

Nařízením vlády č. 229/2007 Sb. byly nejlepší dostupné technologie definovány jako: „nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie čištění nebo zneškodňování odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod“, tedy obdobně a na stejném principu jako nejlepší dostupné výrobní techniky v zákoně č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci.

Do metodického pokynu byly doplněny základní popisy BAT pro jednotlivé velikostní kategorie ČOV spolu s dosažitelnými hodnotami koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití těchto technologií. Tím se podařilo předejít nesplnitelným požadavkům na limity na odtoku z ČOV, jelikož dle metodického pokynu BAT v oblasti zneškodňování odpadních vod představovaly v kombinovaném přístupu (v prvním cyklu plánů povodí, na 6 let, tj. do roku 2015) nejvyšší možný požadavek na bodový zdroj znečištění. Číselné odtokové hodnoty dosažitelné při použití BAT byly stanoveny vesměs přibližně o polovinu přísnější než emisní standardy. Použití těchto hodnot pro návrh ČOV znamenalo, že musely být tyto hodnoty garantované a tedy musely být na odtoku z ČOV dosahovány i za nejméně příznivých podmínek [4]. V praxi je proto na většině takto navržených ČOV dosahováno za příznivých nebo standardních podmínek lepších odtokových hodnot. To ovšem v některých případech vedlo ke snaze správních orgánů tyto dosahované hodnoty stanovit povolením k vypouštění jako odtokové limity a učinit tak z hodnot dosahovaných hodnoty garantované, což představovalo další zpřísnění.

Bohužel v oblasti odstraňování celkového dusíku stanovení číselných hodnot BAT znamenalo, že namísto aby bylo odstraňování N_celk upozaděno, začaly být vyžadovány tyto přísnější odtokové hodnoty a byly tak neefektivně vynaloženy další významné finanční prostředky. Tato novela rovněž neodstranila výsostně české specifikum se značným ekonomickým dopadem, a to emisní standard pro amoniakální dusík N-NH₄⁺, který evropská Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod vůbec nezná. Tento ukazatel přetrval v nařízení vlády až do současnosti, přestože cílem ekoauditu bylo též odstranění nadbytečné a neopodstatněné finanční zátěže. Například intenzifikace ČOV Klecany bude probíhat výhradně pro dosažení emisního limitu N-NH₄⁺ dle NV 61/2003 Sb. Pro kapacitu ČOV Klecany ve výši 4 500 EO představuje tento požadavek investiční náklady cca 70 mil. Kč. To navzdory tomu, že recipientem je Vltava, která v nejbližším sledovaném profilu Zelčín v tomto ukazateli normu environmentální kvality (dříve imisní limit) již splňuje.

Je zřejmé, že po této novele zůstala národní legislativa navzdory cílům ekoauditu ve svém důsledku podstatně přísnější než legislativa evropská. Přesto tato novela znamenala pozitivní procesní posun a institut BAT začal být v návrhové a vodoprávní praxi hojně využíván, ačkoliv metodický pokyn není právně závazný předpis.

Druhá novela – nařízení vlády č. 23/2011 Sb.

Touto novelou byly do národní legislativy především transponovány normy environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1052008/105/ES. NEK byly nařízením vlády č. 23/2011 Sb. stanoveny rovněž pro ukazatele N-NH₄⁺, N-NO₃^–, Ncelk a Pcelk na základě původních imisních standardů NV 61/2003 Sb., ačkoliv evropská legislativa pro tyto ukazatele NEK vůbec nestanovila. Z hlediska povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nepřinesla zásadní koncepční změny a odpovídala do té doby aplikované praxi.

Tabulka Dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod byla v podstatě pouze z metodického pokynu převzata do nařízení vlády a stala se tak právně závazná. Rozsah ukazatelů a jejich číselné hodnoty nebyly nikterak přezkoumány, přestože od zavedení institutu BAT v roce 2007 bylo nashromážděno značné množství dat a poznatků z praxe, které toto přezkoumání umožňovaly.

Jelikož metodika kombinovaného přístupu byla pro svoji složitost v praxi nepoužitelná, byl vytvořen výpočtový software, zveřejněný prostřednictvím portálu HEIS VÚV, který měl stanovení emisních standardů kombinovaným přístupem usnadnit. Od doby vytvoření až do současnosti zůstává jeho nedostatkem vypovídací hodnota údajů o znečištění recipientů. Na malých tocích tyto údaje mnohdy zcela chybějí. Na mnohých tocích jsou zastaralé. V mnoha případech se vzorkování toku provádí pravidelně avšak s nedostatečnou četností. Výsledek jednoho či dvou odběrů v roce rozhodně dostatečně nevypovídá o kvalitě recipientu.

Třetí novela

V současné době je připravována Ministerstvem životního prostředí třetí novela NV 61/2003 Sb. První návrh, k němuž byly připomínky vypořádávány na schůzce dotčených subjektů dne 19.5. 2015, obsahoval naprosto zásadní úpravy.

V § 5 odst. (5) návrhu novely je uvedeno, že „Emisní limity podle odstavce 4 stanoví vodoprávní úřad tak, aby byly zohledněny hodnoty vypočtené kombinovaným přístupem, nejvýše však do hodnot, které jsou při použití čistícího zařízení využívajícího nejlepší dostupnou technologii v místních přírodních a provozních podmínkách dosažitelné“. Zároveň však byla z nařízení bez náhrady vyškrtnuta tabulka Dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie. K nejlepším dostupným technologiím byl v tomto návrhu ponechán jen slovní popis s tím, že všechny ČOV byly rozděleny pouze do dvou kategorií, a to 50 – 10 000 EO a >10 001EO.

Odstraněním číselných hodnot BAT bude vodoprávnímu úřadu odebrán jediný exaktní nástroj pro stanovení emisních limitů, který zároveň zaručoval rovný přístup vodoprávních úřadů ke všem žadatelům a předvídatelnost správního rozhodnutí. Zároveň tím bude projektantům odebrán podklad navrhování ČOV, jelikož není dopředu zřejmé, na jaké výstupní hodnoty mají být čistírny navrhovány. A jelikož řízení o povolení nakládání s vodami je řízení návrhové, bude tím zároveň žadatelům o povolení odebrán nástroj pro návrh emisních limitů v případě, že limity vypočtené kombinovaným přístupem nebudou z jakéhokoliv důvodu dosažitelné. V neposlední řadě tím pak bude zrušen prvek ekonomické přijatelnosti, jelikož limitní hodnoty BAT byly stanoveny rovněž jako hodnoty dosažitelné za ekonomicky, technicky i provozně přijatelných podmínek. Všechny uvedené aspekty jsou v předloženém návrhu ignorovány, a to bez nastínění jakéhokoliv prakticky uchopitelného postupu či přístupu. Celková nejasnost a nejistota plynoucí z takovéto situace vytváří v praxi podmínky pro možnou korupci.

Tím vším se návrh vrací do doby před deseti lety, na začátek k tehdejším problémům, aniž by přinášel jakékoliv jejich řešení. To vše navíc v době, kdy je stále častěji diskutována sociální únosnost ceny vodného a stočného.

Hodnota sociálně únosné ceny pro vodné a stočné pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) byla zveřejněna v loňském roce Státním fondem životního prostředí [5] pro projekty spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2007 – 2013 v rámci prioritní osy 1 a je definována jako cena pro vodné a stočné (včetně DPH), která představuje 2 % průměrných ročních čistých příjmů domácností se standardní specifickou spotřebou vody 80 l/os.den. Její hodnota se s výjimkou Hlavního města Prahy pohybuje v rozmezí od 89,30 Kč/m³ do 115,06 Kč/m³, přičemž hodnota 115,06 Kč/m³ platí pro Středočeský kraj, kde cena vodného a stočného přes 100 Kč/m³ není u menších obcí výjimkou již nyní. Přitom ani v těchto stávajících cenách nejsou mnohdy započteny náklady na obnovu vodohospodářské infrastruktury v potřebné výši. Odhadovaná roční potřeba v ČR na řádnou obnovu je 2 – 2,5 % z hodnoty vodohospodářského majetku, což představuje cca 20 –25 mld. Kč, přičemž realita nedávné doby činila cca 5,5 mld. Kč [6].

Návrh by v praxi znamenal, že se budou stanovovat kombinovaným přístupem z nevypovídajících a mnohdy zastaralých dat emisní limity tak, aby byly dosaženy NEK v ukazatelích Ncelk a Pcelk, ačkoliv to evropská legislativa nepožaduje. Na základě takto získaných výsledků pak budou realizovány rozsáhlé investiční akce pro odstranění nejen fosforu, ale i dusíku, přestože bodové zdroje svým podílem na dusíkatém znečištění nezhoršují významně eutrofizaci našich povrchových vod.

Závěr

Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu NV 61/2003 Sb. Ať jsou již důvody ministerstva pro novelizaci jakékoliv, mělo by při jejím zpracování nejen škrtat a rušit to, co považuje za cestu nevyhovující, ale především tvořit a stanovit cestu novou. Při tomto procesu je nezbytné pracovat se všemi dostupnými daty a nedopustit, aby výsledkem bylo vynakládání finančních prostředků s  přínosem naprosto neadekvátním výši takto vynaložených prostředků. Jeden kolega kdysi řekl: „V dnešní době je všechno technicky řešitelné, můžeme třeba ty splašky vzít a vystřelit je na Měsíc. Jde jen o to, kdo to zaplatí“. V tomto případě to zaplatí všichni občané České republiky a novela NV 61/2003 Sb. nebude krok vpřed ale zpět, a to o mnoho let.

Použitá literatura

[1] Lánský M. (2006) Odstraní novela Nařízení vlády 61/2003 Sb. neřešitelné problémy s imisními standardy? Vod. Hosp., 56:5, 138 – 139.

[2] Rosendorf P., Prchalová H., Tušil P. a kol. (2001) Úkol č. 1410 Návrh vymezení citlivých oblastí – zpráva za rok 2001, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha (ČR), 35.

[3] Jáglová V. (2006) Novela Nařízení vlády 61/2003 Sb. Vod. Hosp., 56:7, 233 – 236.

[4] Wanner J., Krňávek B. (2008) Dosažitelné a garantované meze čistírenských technologií. Sb. přednášek ze semináře Nové Metody a Postupy při provozování čistíren odpadních vod XIII., 1. – 2.4. Moravská Třebová (ČR), 41 – 49.

[5] Státní fond životního prostředí (2015) Sociálně únosná cena pro vodné a stočné (SÚC) na rok 2015 dle pravidel OPŽP 2007-2013 [online], [cit 2015-05-22], http://www.opzp2007-2013.cz/ke-stazeni/252/15865/detail/socialne-unosna-cena-pro-vodne-a-stocne-na-rok-2015-dle-podminek-opzp-2007-2013/

[6] Barák F. (2011) Způsob financování obnovy vodárenské infrastruktury v České republice, prezentace ze semináře Konference „Financování vodárenské infrastruktury“, B.I.D. Services, Praha, 23. 2. 2011

Ing. Milan Lánský, Ph.D.

Past and future of the Government Directive No. 61/2003 (Lánský M.)

Keywords

government directive No. 61/2003 – water quality limits – environmental quality standards – combined approach – best available technologies – sensitive area – 2000/60/EC – 91/271/EEC

Zdroj: Vodní hospodářství, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

23.9.2015 17.09, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace