19.12.2017 10.28, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady
Amazonskému pralesu se přezdívá zelené plíce planety. Jak ale připomíná populárně-vědecký server osel.cz., prales také produkuje kromě kyslíku i metan.
To, čemu se dříve říkalo „poručíme větru dešti“, se nyní říká geoninženýring. Klade si za cíl plánovitě řídit počasí a zabránit klimatické změně, a tak ušlechtilé snaze jsou grantové komise nakloněny. Proto se můžeme setkat s celou řadou velkorysých projektů. Zkoušelo se přihnojování oceánů železem, což mělo podpořit růst zelených řas a odčerpat z ovzduší oxid uhličitý (projekty Crozex a Lohafex). Jiný projekt předpokládal stavbu automaticky řízených gigantických plavidel, s ještě gigantičtějšími komíny. Z těch by se rozprašovaly jemné kapičky vody. Mlha by vytvořila bílá oblaka a ta by zvýšila odrazivost vodní plochy oceánů. Tím by se Země ochladila. Alternativní levnější varianta počítá s umístěním komínů na pobřeží. Za nadějnou geoinženýrskou technologii napodobující ochlazovací efekt erupce vulkánů se považovalo pumpování sulfátů do atmosféry. Jenže se ukázalo, že mohou v atmosféře vytvořit kyselinu sírovou a ta by mohla poškoditozonovou vrstvu. Sulfáty by rozptylem světla také mohly snížit výkon solárních panelů, a tak jako alternativu z Harvardu navrhli rozprašovat ve stratosféře diamantový prach (nanodiamanty). V kanadském Squamishi loni započali s výstavbou technologie pro zachycování oteplovacích plynů z ovzduší. Lapače mají fungovat na principu „praní“ vzduchu v kapalině. Proč se o těchto projektech zmiňujeme? Protože nynější odhalení „zakukleného“ pralesního producenta oteplovacího plynu nejspíš geoinženýry v jejich dalších snahách přírodu napravovat k obrazu svému ještě podpoří.
Metanem se v Amazonském pralese zabývaly desítky, a možná i stovky týmů. Patnáctičlenná brazilsko-britsko-švédsko-kanadská parta také měřila produkci metanu amazonských mokřadů, ale na rozdíl od svých předchůdců se neomezila jen na to, co se uvolňuje z půdy a vody, ale „posvítili“ si i na vyšší patra tamní vegetace. Změřili emise plynů z více než 2300 kmenů stromů v různých lokalitách amazonského pralesa a je z toho publikace v prestižním recenzovaném časopisu Nature. Zveřejněné výsledky měření nejspíš udělají mnohým vrásky na čele. Vyplývá z nich, že se stromy chovají jako komíny a že metan vyprodukovaný v půdě převádějí způsobem, který výzkumníci nazvali difúzní emise. Laicky řečeno, nepozorovaně metan převádějí tam, kde se s jeho uvolňováním nepočítalo. Proto dosud při měření velká část pralesní metanové produkce všem předchozím týmům zatím unikala. Zjišťované hodnoty neodpovídaly skutečnosti a rozcházely se s tím, co hlásily satelity.
Pokud mají výzkumníci pravdu, tak pralesy jsou mnohem většími producenty metanu, než za jaké jsme je měli. Po novu: stromy Amazonského pralesa by měly do atmosféry přispívat každoročně mezi 15,1 a 21,2 miliony tun metanu. To ale znamená, že produkují více metanu než všechny oceány dohromady. U těch se uvádí emise ve výši 18 milionů tun. „Škodlivost“ mokřadů Amazonky se tedy dá porovnávat snad jen s obávanou produkcí tundry, která má mít ročně na svědomí 16 – 27 milionů uvolněných tun metanu. Emise amazonského pralesa tak nejspíš představují celou polovinu toho, co je dáváno za vinu skládkám odpadu a lidské činnosti. Převedeno do lidštiny – mokřiny Jižní Ameriky se takřka přes noc stávají jedním z nejhorších producentů oteplovacích plynů a černou můrou ochránců klimatu.
Podobné překvapení klimatologům nedávno připravili býložravci. I u nich vyšlo najevo, že produkují více metanu, než měli. Chovatelé hospodářských zvířat se tím pádem dostali do hledáčku integrovaného registru znečišťovatelů životního prostředí. V takzvaném IRZ jsou vedeni jako „škůdci“ a podle produkce metanu „po zásluze“ penalizováni.
Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno), primární zdroj: Sunitha R. Pangala et al. Large emissions from floodplain trees close the Amazon methane budget, Nature (2017). DOI: 10.1038/nature24639, foto: Amazonský prales – oblast v brazilském státě Acre, autor foto: Gleilson Miranda / Governo do Acre / Wikipedia
19.12.2017 10.28, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy
Aktuality
Pro veřejnost se v pátek otevře vodní dílo Jirkov
Akt. 28.3.2024 12.41Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla