Evidovaná sklizňová plocha chmele se oproti loňskému srpnu mírně snížila. Největší plochu tradičně zaujímá odrůda Žatecký poloraný červeňák. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) každoročně k 30. 4. a 20. 8. aktualizuje údaje o stavu sklizňových ploch chmele podle odrůd a podle chmelařských oblastí.

Aktuálně je evidováno mírné snížení sklizňové plochy o 0,6 %, a to na 4 815,9 hektaru (k 20. 8. 2024 představovala sklizňová plocha 4 844,8 hektaru). Největší plochu pěstování chmele již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3 691,2 hektaru. V této oblasti došlo ke snížení výměry chmelnic o 21,6 hektaru, tj. o 0,58 %.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 502,7 hektaru sklizňové plochy, plocha se zvýšila o 4,9 hektaru, tj. o 0,98 %. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 622 hektarech, zde došlo ke snížení plochy o 12,3 hektaru, tj. o 1,94 %.

Největší nárůst plochy, o 11,8 hektaru na současných 461,6 hektaru, byl registrován u odrůdy Sládek. Naopak plocha odrůdy Premiant se snížila o 12,2 hektaru na aktuálních 188,3 hektaru.
V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v České republice, došlo ke snížení sklizňové plochy o 25,6 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 0,64 % (v roce 2024 tato odrůda zaujímala plochu 3 979,8 hektaru).

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 226,2 hektaru, což představuje 4,7 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti poslední aktualizaci se jedná o zvýšení plochy nových výsadeb o 30,3 hektaru.

ÚKZÚZ, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová