19. 10. 2018

Agrolesnictví – budoucnost české krajiny?

Agrolesnictví nebo-li „agroforestry“ je hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, které kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku, a to buď prostorově nebo časově. Systém rozebírá web Asociace soukromého zemědělství ČR.

Prvotní cíl tohoto hospodaření je vzájemná kombinace produkce obou odvětví. Její předností je, že má širokospektrální využití s překrývající možností produkce, kterou lze využít jak na produkčních plochách, tak i na neprodukčních, čímž lze dosáhnout vyššího zisku, a to i s ohledem na zvyšování biodiverzity a mimoprodukčních funkcí. V současnosti je tento typ hospodaření nejvíce rozšířen v tropických a subtropických oblastech, kde to bývá jediná možnost pro dlouhodobě udržitelné zemědělství zabraňující degradaci půdy a celého agroekologického systému. Postupem času se i v mnoha evropských zemích ukazuje, že tyto hospodářské systémy jsou srovnatelnou alternativou pro stávající velkoplošné zemědělství. Přes pozitivní produkční funkce mají výrazný dopad také na ekologii, biodiverzitu, ochranu půdy. Ve střední Evropě je rozšířen zejména systém pěstování tradičních vysokokmenných ovocných dřevin (jabloně, hrušně, třešně) spolu s pastvou hospodářských zvířat.

V České republice jsou agrolesnické systémy zastoupeny především jako reliktní formy specifického hospodaření, ať už se jedná o zemědělské půdy (např. pastevní systémy v sadech v Bílých Karpatech), liniové výsadby dřevin či krajinné prvky z dřevin (větrolamy, remízky atd.) na zemědělské půdě nebo lesní pozemky. Běžně je u nás určitá forma agrolesnictví praktikována na zahradách – pěstování plodin pod ovocnými stromy nebo v kombinaci s chovem domácích zvířat. Mezi agrolesnické systémy lze rovněž v určité formě řadit i chovy zvěře, a to jak farmové na nelesní půdě, kde převažují trvalé travní porosty, tak oborní s převahou lesa. U obou způsobů hraje významnou úlohu dřevina, a to nejen jako kryt pro zvěř, ale také jako kvalitní zdroj pro výživu (plody, semena, okus listí a pupenů, ohryz kůry aj.)

Role dřevin v agrolesnických systémech

Kombinace možností je téměř neomezená od pěstování polních kultur v meziřádcích liniových výsadeb dřevin po pěstování zeleniny nebo chov drůbeže v ovocných a jiných sadech. Podstatou tohoto pěstování je, že stromy na zemědělské půdě omezují rizika extrémních výkyvů počasí a mají tedy příznivý vliv na výnosy. Produkci ze stromů lze využít jako další formu zemědělského podnikání (ovoce ze stromů pro tržní prodej, dřevo pro dřevozpracující průmysl). Český spolek pro agrolesnictví sídlící na České zemědělské univerzitě v Praze vypracoval konkrétní návrhy na využití různých typů agrolesnictví vycházejících z podmínek naší země. Podle spolku by se rozsáhlejší zavedení mohlo týkat především tří typů agrolesnických systémů:

1) Liniové výsadby dřevin na zemědělské půdě

Stromy je možné vysázet jak na okrajích, tak uvnitř těchto polí jako porosty ohraničující jednotlivé půdní bloky. Vzniknou tak koridory, které snižují rizika vodní eroze a rovněž optimalizují teplotu a vlhkost na pozemku, na kterém jsou pěstovány. Koruny stromů snižují odpařování vody a teplotu v jejich blízkosti. Kořenový systém stromů podporuje lepší vsakování vody do půdy a snižuje riziko průsaku živin, které jsou opět doplňovány opadaným listím.

2) Pastevní sady či výsadby cenných listnatých dřevin

V tomto systému agrolesnictví se v sadech chovají nejčastěji malí přežvýkavci nebo jelenovití. Přítomnost dřevin zajišťuje nejen vyšší biodiverzitu hmyzu a ptáků, ale i welfare pro chovaná zvířata.

Systém je velmi dobře využitelný v systému ekologického zemědělství.

3) Vejce z „lesa“

Vzhledem k rostoucí poptávce na vejce nepocházející z klecových chovů, může být jednou z možností využití agrolesnických systémů v kombinaci s chovem drůbeže a např. rychlerostoucími plantážemi dřevin. Výkaly drůbeže dodávají do půdy látky potřebné k rychlejšímu růstu dřevin a urychluje degradaci listí. V meziřádcích lze pěstovat pomaleji rostoucí cenné sortimenty listnatých dřevin (např. třešeň ptačí, jeřáb břek) nebo brambory.

Z uvedených příkladů, které jsou jen výsekem možností agrolesnických systémů, je na první pohled patrné, že jde sice na jednu stranu pracnější a sofistikovanější způsob zemědělského hospodaření, na straně druhé je výstupem z jediného pozemku i několik typů komodit, které lze navíc v čase přizpůsobovat poptávkovým trendům. Jinými slovy – snižovat cenová rizika.

Další informace na: Webové stránky – Českého spolku pro agrolesnictví

Zdroj: ASZ ČR, ilustrační foto (liniová výsadba ořešáků s pěstováním zeleniny) archiv Radima Kotrby

 

3.2.2018 11.07, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

Kalendář

<< Říjen 2018 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Fotoblog

více >

KŘEST KNÍŽKYKŘEST KNÍŽKY
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >