Výraznější projevy klimatické změny, včetně extrémních srážek, povodní, sucha a kolísání dostupnosti vody, kladou stále vyšší nároky na vodohospodářskou infrastrukturu.

Státní podnik Povodí Odry proto dlouhodobě připravuje a realizuje soubor opatření, jejichž cílem je zvýšit odolnost území, zadržovat vodu v krajině a současně účinně chránit obyvatele, obce i vodohospodářský majetek před povodněmi. Velmi důležitá je spolupráce s Lesy ČR a současně s jednotlivými obcemi a městy. Strategie kombinuje technická opatření s přírodě blízkými opatřeními. Důležitou součástí je budování a obnova malých vodních nádrží, revitalizace a renaturace vodních toků, obnova území poškozených povodněmi i opatření realizovaná přímo v ploše povodí.

„Jedním z významných adaptačních nástrojů jsou malé vodní nádrže se zásobním objemem, které umožňují zadržovat vodu a podle potřeby ji postupně uvolňovat. Součástí těchto opatření jsou také přírodě blízké prvky v jejich zátopách, například tůně a mokřady. Tyto prvky přispívají nejen ke zmírnění dopadů extrémních hydrologických situací, ale také ke zvyšování ekologické stability krajiny, podpoře biodiverzity a lepšímu hospodaření s vodou,“ řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak

Vodohospodářská soustava Povodí Odry se zaměřuje také na revitalizaci a renaturaci vodních toků. Cílem je v maximální možné míře obnovovat přirozené funkce vodních toků a jejich niv, zpomalovat odtok vody a vytvářet podmínky pro její přirozené zadržení v krajině. Na tyto projekty vodohospodáři vynaložili od roku 2009 celkem přes 370 mil. Kč, z toho 240 mil. Kč bylo hrazeno z dotace OPŽP a 140 mil. Kč hradilo Povodí Odry z vlastních zdrojů.

„Při odstraňování povodňových škod jsou proto, tam kde to místní podmínky umožňují, uplatňovány také prvky přírodě blízkých protipovodňových opatření. Adaptace se neomezuje pouze na vodní toky a nádrže. Důležitou roli mají opatření realizovaná v ploše celého povodí, mimo jiné prostřednictvím institutu komplexních pozemkových úprav,“ řekl technický ředitel státního podniku Povodí Odry Tomáš Skokan.

Součástí dlouhodobé koncepce vodního hospodářství jsou také výhledové vodní nádrže, jejichž území je chráněno prostřednictvím Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území. V povodí Odry se jedná o lokality Spálov na Odře, Horní Lomná na Lomné, Spálené na Opavici a Rybník v povodí Luhy. Hájení těchto lokalit představuje dlouhodobou rezervu pro případ, že budoucí vývoj vodohospodářských poměrů a dopady klimatické změny vyvolají potřebu jejich využití.

Povodeň 2024 urychlila obnovu vodohospodářského majetku. Mimořádně významnou zkušeností byla povodeň v září 2024, která patří společně s povodněmi z let 1997 a 2002 mezi tři největší povodňové události posledních desetiletí.

Povodeň zasáhla celkem 167 obcí a měst. Celkové škody byly vyčísleny na 70 miliard Kč, přičemž v rámci vodohospodářského majetku v působnosti Povodí Odry byly vyčísleny povodňové škody ve výši přibližně 6,1 miliardy Kč. Odstraňování následků probíhá dvěma základními způsoby – opravami a investicemi. Na opravy je plánováno přibližně 1,9 miliardy Kč, investiční akce představují přibližně 4,2 miliardy Kč. Nejde přitom pouze o návrat do stavu před povodní. Při obnově je tam, kde je to technicky a územně možné, snahou využít zkušenosti z povodně a zvýšit odolnost vodohospodářských staveb a systémů vůči budoucím extrémním hydrologickým jevům.

„Považuji za zásadní od samého počátku spolupracovat na jednotlivých projektech s obcemi a městy tak, aby výsledkem byla funkční protipovodňová ochrana, která zároveň zahrnuje revitalizační prvky a přispívá k celkové humanizaci vodních toků v intravilánech měst a obcí,“ řekl generální ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak.

Odstraňování povodňových škod je financováno z několika zdrojů. Klíčovým nástrojem je program Ministerstva zemědělství ČR 129 370 „Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III“. Dalšími zdroji jsou vlastní prostředky a pojistné plnění.

Do současnosti bylo na odstraňování povodňových škod z povodně 2024 profinancováno celkem 574 milionů Kč, z toho:

– 402 milionů Kč – dotace Ministerstva zemědělství ČR,

– 82 milionů Kč – pojistné plnění,

– 90 milionů Kč – vlastní zdroje.

Tempo přípravy se v posledních měsících výrazně zrychlilo. Jen za poslední tři měsíce bylo zahájeno nebo rozpracováno 13 akcí v hodnotě přibližně 80 milionů Kč na projektové práce. V současnosti je rozpracováno přibližně 100 projektů s celkovými náklady ve výši 261 milionů korun.

„Spolupráce s Lesy ČR na obnově území je velmi důležitá, neboť mnohé úseky na sebe navazují a musí být zabezpečena jejich funkčnost a protipovodňová ochrana po celé délce,“ doplnil Miroslav Janoviak

Informace o povodňových škodách ze září 2024 a obnovy území financované LESY ČR, s.p.

Lesy České republiky, s. p. se podílejí na obnově především prostřednictvím správy drobných vodních toků a bystřin v horních částech povodí. Právě zde mohou při extrémních srážkách velmi rychle vznikat povodňové průtoky, které následně ovlivňují vodní toky níže po proudu.

Obnova území po povodni ze září 2024 proto nespočívá pouze v opravě poškozených koryt a vodních staveb. Podle podmínek jednotlivých lokalit zahrnuje také stabilizaci horských toků, obnovu jejich průtočnosti, ochranu zastavěných území a opatření podporující zadržování vody v krajině. V obcích a na horských tocích jsou často nezastupitelná technická opatření, zatímco v místech s vhodnými prostorovými podmínkami Lesy ČR využívají také přírodě blízká řešení. Zásadní je přitom vzájemná návaznost opatření jednotlivých správců vodních toků.

Mezi významné aktuálně realizované projekty patří obnova 700 metrů dlouhého úseku Střední Opavy ve Vrbně pod Pradědem a téměř čtyřkilometrového úseku Komorského potoka v Holčovicích u Města Albrechtice. Práce pokračují také na Kobylím potoce v Karlovicích, Krásných Loučkách a Hošťálkovech u Krnova a na Zlatém a Černém potoce ve Zlatých Horách. Cílem je obnovit koryta poškozená povodní, zajistit jejich stabilitu a zvýšit ochranu okolních obcí.

„Povodně nám způsobily více než třímiliardové škody. Kromě oprav lesních cest a budov pokračujeme zejména v obnově koryt toků i jejich stabilizaci. Soustředíme se taky na protipovodňová opatření v obcích. Dosud jsme vynaložili více než 211 milionů korun a letos máme v rozpočtu dalších 220 milionů korun. Postupně připravujeme a zahajujeme další projekty. Obnova nejpostiženějšího Jesenicka, Krnovska a Frýdecko-Místecka potrvá do roku 2035 a vyžádá si aspoň 2,7 miliardy korun. Pro dokončení projektů v nejkratším možném čase je zásadní spolupráce s obcemi, Povodím Odry, zástupci orgánů ochrany přírody a další státní správy, ale samozřejmě je důležitá i vstřícnost obyvatel, pro které vše děláme,“ řekl výrobně-technický ředitel Lesů České republiky Libor Strakoš.

Kombinace zadržování vody v krajině, revitalizace vodních toků, přírodě blízkých protipovodňových opatření, komplexních pozemkových úprav, obnovy poškozené infrastruktury a dlouhodobé ochrany lokalit pro akumulaci vody představuje základní rámec adaptace Povodí Odry na budoucí klimatické podmínky.

„Povodeň v září 2024, ale i současné bezesrážkové období znovu ukázaly, jak významnou roli má připravená a odolná vodohospodářská infrastruktura. Současně ale víme, že samotná technická opatření nestačí. Budoucí vodohospodářské řešení musí pracovat s celým povodím, od krajiny a malých vodních nádrží přes revitalizované vodní toky až po významné vodní nádrže a odolnou infastrukturu. Naším cílem proto není pouze odstraňovat následky povodní, ale připravovat povodí Odry na podmínky, které přinese klimatická změna,“ uzavřel Tomáš Skokan

Zdroj: Povodí Odry, Lesy ČR, foto (nádrž Stěbořice): Povodí Odry