20. 7. 2019

Aby školní statek odolal suchu, razantně změnil osevní postupy

Aby Školní zemědělský podnik Žabčice, patřící Mendelově univerzitě v Brně, dokázal úspěšně obstát v podmínkách suché jižní Moravy, udělal v posledních letech řadu velkých změn. Změnil osevní postupy, výrazně omezil tržní plodiny a do popředí postavil chov skotu.

Díky této strategii pro něj letošní suchý rok neznamená dramatický zásah do hospodaření, řekl v rozhovoru s ČTK ředitel podniku Radomil Měřínský.

“Sucho jsme měli v roce 2000, pak 2003 a 2007, kdy jsme to začali brát vážně. Další bylo v roce 2009, kdy navíc nikdo nechtěl mléko. Tehdy jsme chtěli dělat fotovoltaiku, ale správní rada nám to nedovolila, tak jsme se rozhodli, že budeme mít krávy. Nakoupili jsme z nejlepšího chovu v Česku 100 vysoce březích jalovic a to nám strašně pomohlo. Když jsem začínal, měli jsme 200 krav, teď jich máme 1200 a ještě chceme přidat. Zatím máme roční produkci šest milionu litrů mléka a chceme 6,5 milionu,” řekl Měřínský.

Další suché roky přišly v letech 2012, 2015, loni a letos. “Kritický byl rok 2015, který nám, viděno zpětně, opět pomohl. Udělali jsme ve stádu takové zásahy, že jsme se dostali na průměrnou dojivost 11.140 litrů na krávu za rok,” řekl Měřínský.

Osevní postupy se během let změnily tak, že klíčové je krmení pro krávy, převážně kukuřice a vojtěška. “Jak se urodí tržní plodiny, mě až tak netrápí,” uvedl Měřínský. Statku se daří díky zvolené strategii a každý rok je v zisku a modernizuje zázemí pro živočišnou výrobu.

Měřínský při pěstování krmení počítá například jen s jednou sečí vojtěšky. Letos se jí urodilo tolik, že je krmení zajištěné ještě na velkou část příštího roku. Do osevního postupu zařadil statek také čirok, kterým se krávy krmí. “Lze ho vyset ještě po sklizni ozimého ječmene a důležité je, aby vzešel. Pak už je jistota, že si na vodu počká,” řekl Měřínský. Naopak statek přestal pěstovat jarní pšenici a ječmen kvůli jarnímu suchu. Kvůli němu také seje kukuřici už na konci března. “Musí jít o odrůdy, které jsou odolnější vůči jarním mrazíkům,” doplnil. A vojtěšku neseje na jaře, ale už v srpnu či v září, kdy obvykle přicházejí deště.

Podle Měřínského jde o obrovské změny, které se bojí mnozí agronomové udělat, jsou však nutné. Aby se na ně mohli kolegové z ostatních podniků podívat, funguje v Žabčicích demofarma.

Se suchem a schopností půdy zadržet vodu souvisí také problém s utužováním půdy. “To je podle něj primárně způsobené intenzivním pěstováním. Horních 30 centimetrů je stejných jako přes 80 a více lety. Ale spodní vrstva je mrtvá, bez humusu. Primárně je to kvůli tomu, že se veškeré hnojivo dává do 30 centimetrů a rostlina nemá důvod prokořenit níž. Začali jsme čiroku dávat jen startovací dávku hnojiva a on si pro živiny sáhne do větší hloubky. Musíme proto přestat pěstovat tak intenzivně. Ovšem souvisí to s ekonomikou a bylo by potřeba spravedlivější rozdělení zisku z prodeje potravin. Odhaduju, že zemědělec má jen deset procent,” řekl Měřínský.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: Ivar Leidus

23.10.2018 1.00, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

ZAHÁJENÍ ÚPRAV ZDYMADLA HOŘÍNZAHÁJENÍ ÚPRAV ZDYMADLA HOŘÍN
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Červenec 2019 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4