Na řece Svratce v Brně se zalíbilo exotickým kachničkám mandarínským. Hnízdí tam pravidelně asi deset let. Jde patrně o jedinou pravidelně a volně hnízdící populaci v Česku. Cizokrajní ptáci pravděpodobně unikli z chovu, uvedl Vladimír Mikule z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Svratka poskytuje kachničkám ideální podmínky. Rády totiž odpočívají na větvích a stromech nakloněných nad vodní hladinu. „Vodní tok musí poskytovat dost drobné živočišné potravy pro malá kachňata. Dále je nutná přítomnost stromů s dutinami pro hnízdění a porosty třeba dubů, jejichž plody tvoří důležitou složku potravy během podzimu a zimy,“ popsal Mikule.

Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, rozšířený u chovatelů. Kačer je považován za jednoho z nejbarevnějších vrubozobých ptáků vůbec. Přirozeně se vyskytuje na Dálném východě. Větší rozšíření v ČR není podle Mikuleho pravděpodobné. Kachničky jsou náročné na prostředí, ohrožují je predátoři a čelí konkurenci dalších druhů hnízdících v dutinách.

V poslední době hnízdí v Brně pět až devět párů, jejichž rozmnožování vědci sledují každoročně. Kachničky využívají během roku i široké okolí řeky, navštěvují přilehlé lesy s řadou drobných vodních toků a nádrží. „Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací, i ta brněnská je stálá, jen během roku preferuje různá místa,“ uvedl ornitolog.

Například po vyhnízdění v období pelichání se část ptáků zdržuje na jezírkách v oboře Holedná, část se přesouvá na Brněnskou přehradu a někteří ptáci zůstávají na řece. Na podzim se pak vrací na tok Svratky a vytvářejí menší hejna. Jak se ochladí a řeka začne zamrzat, soustředí se na několik míst společně s dalšími vodními ptáky a zimují, přičemž využívají přikrmování lidí. Tradičně největší brněnské zimoviště je podle ornitologa v okolí komínské lávky u zastávky Svratecká.

Kachnička mandarínská je zajímavá nejen vzhledem, ale i chováním. „Hnízdí ve stromových dutinách někdy i daleko od vody. Malá kachňata vyskáčou na zem a následují matku k vodě. Kačeři většinou hlídkují poblíž dutin, pro některé tím péče o potomstvo končí, někteří ovšem mají silně vyvinutý rodičovský pud a podílejí se aktivně na ochraně mláďat,“ uvedl Mikule.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Adrian Pingstone – Vlastní dílo