Ačkoli představují globální změny klimatu bezesporu závažný problém, svět musí řešit mnoho dalších problémů, a to tak, abychom za určitou vynaloženou částku dosáhli co největšího benefitu, tedy abychom co nejúčinněji pomohli co největšímu počtu lidí.

Jak přitom konstatuje v článku na portálu www.osel.cz Miroslav Pouzar z Univerzity Pardubice, z hodnocení ekonomů vyplývá, že dosavadní pokusy o řešení problému klimatické změny jsou z tohoto pohledu málo efektivní. Vychází přitom z hodnocení Copenhagen Consensus Center (CCC), což je americká nezisková organizace, jejíž hlavní aktivitou je organizace konference s názvem Copenhagen consensus. V rámci této konference se opakovaně schází skupina ekonomů, kteří se s využitím tzv. cost-benefit analýzy snaží určit pořadí globálních problémů z hlediska efektivity využití finančních prostředků vynaložených na jejich řešení.

V roce 2015 přijalo valné shromáždění OSN rezoluci, v níž je formulováno 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs – Sustainable development goals) k jejichž dosažení je třeba do roku 2030 splnit 169 úkolů (targets). Z deseti nejzávažnějších globálních výzev – klimatická změna, přenosné nemoci, válečné konflikty, vzdělání, nestabilita finančního sektoru, způsob vládnutí a korupce, podvýživa a hladovění, přelidnění a migrace, hygiena a pitná voda, dotace a obchodní bariéry z ankety mezi ekonomy podle CCC vyplývá, že v roce 2017 bylo vynaloženo 148 mld $ na projekty v rámci daných úkolů, přičemž celých 20% z této částky bylo vynaloženo na projekty s cílem zpomalit rychlost globálních změn klimatu.

Stejně jako v roce 2005 i v roce 2019 byly ale podle závěrů CCC klimatické projekty těmi nejméně efektivními. K nejefektivnějším patřily projekty odstraňující obchodní bariéry a podpora očkování.

Zdroj a celý text: http://www.osel.cz/10959-jakou-prioritu-maji-pokusy-o-zmirneni-globalnich-zmen-klimatu.html, autor: Miroslav Pouzar, fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, ilustrační foto (sucho Orlík 2015) Naše voda – Nina Havlová