3.6.2019 10.04, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Státní zdravotní ústav ostře protestuje proti tezím o nízké kvalitě vody
Ředitel Státního zdravotního ústavu ČR (SZÚ) Pavel Březovský žádá po předsedkyni Akademie věd ČR (AVČR) Evě Zažímalové stažení Expertního stanoviska AVex č. 2/2019 „Pitná voda – je a bude?“ Uvádí se to v dopisu, který ředitel SZÚ zaslal na Akademii věd v poslední květnový den.
SZÚ, konkrétně Národního referenční centrum pro pitnou vodu (NRC) k uvedenému expertnímu stanovisku AVex č.2/2019 rozsáhlé vlastní stanovisko, které podepsal vedoucí NRC František Kožíšek. Jeho plné znění si lze přečíst na http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/ma-cr-skutecne-nedostatecne-pozadavky-na-kvalitu-pitne-vody.
Předmětem reakce jsou tvrzení ředitele Ústavu pro hydrodynamiku AVČR Martina Pivokonského. „Bohužel, při vší úctě k AVČR, v tomto „expertním“ stanovisku je řada omylů, nepochopení či polopravd. Vystoupení autora se nesou ve zjevně populistickém duchu, poslancům poskytují vše jiné než proklamovanou nestrannou znalost a ve veřejném prostoru šíří dezinformace a poplašné zprávy, které jsou, jak dále ukážeme, vyloženě kontraproduktivní,“ píše se ve stanovisku NRC.
Z rozsáhlého stanoviska vyjímáme jeho první část na téma „Voda jako nebezpečný koktejl cizorodých látek“.
Tvrzení AVČR: „Voda jako koktejl látek. Je zcela mylné se domnívat, že dnes existuje voda…která by nebyla koktejlem cizorodých látek. … musíme zaměřit svou pozornost na eliminaci látek, které se ve vodě vyskytují ve velmi malých koncentracích, o to větší však mohou mít dopad na lidské zdraví… Je naše voda skutečně pitná? Obvyklá odpověď zní: pokud splňuje parametry dané vyhláškou, z pohledu legislativy jistě je. Pokud by ale měla být odpověď založena nikoli na naplnění příslušné normy, ale na znalosti věci, zcela jisti si být nemůžeme. Z tohoto pohledu je totiž pitná pouze ta voda, která neobsahuje žádné cizorodé látky.“
Komentář SZÚ: Toto tvrzení má dva problematické aspekty. 1) Pokud nechce autor argumentovat homeopatií (a ani ta by zde nemohla fungovat ani teoreticky, protože by chyběl prvek dynamizace), pak snad tvrzení, že velmi nízké koncentrace mají o to větší dopad na zdraví, nemůže myslet vážně. Vždyť už od dob Paracelsa platí, že ne látka samotná, ale výhradně výše její dávky čili míra expozice činí (jakoukoli) látku nejedovatou či jedovatou, resp. nebezpečnou pro zdraví6. Pokud se látky s prahovým typem účinku nacházejí ve vodě v koncentraci hluboko pod prahem účinku, podle současné vědy nemají na organismus žádný škodlivý účinek. Škoda, že zde autor blíže nerozvádí, co přesně myslí pod tou „znalostí věci“. Pokud se jedná o pouhou autorovu xenofobii z xenobiotik (cizorodých látek), tato nemůže být v odborném stanovisku validním argumentem. O látkách s bezprahovým typem účinku, kterých je menšina, se zmiňujeme dále. 2) Z praxe víme, že když už se vyskytne nějaká znečištěná pitná voda, vyskytuje se v ní obvykle jedna, vzácně dvě či tři problematické látky7 (z nichž některé ani nejsou cizorodými látkami, ale látkami přírodního původu). Hovořit v tomto případě paušálně o koktejlu látek je více než nadnesené a především zavádějící, neboť to u laiků nutně vzbuzuje pocit a obavy, že voda z vodovodu není plošně bezpečná – což není pravda.
Celý text ještě jednou na: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/ma-cr-skutecne-nedostatecne-pozadavky-na-kvalitu-pitne-vody
Naše voda, ilustrační foto (Strategie AV21) Naše voda – Nina Havlová
3.6.2019 10.04, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy