16.7.2013 7.23, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla
Na výstavbu nových přehrad chybí peníze
Česko by potřebovalo vybudovat na šest desítek nových nádrží chránících obce a města proti povodním a suchu. Úřady sice přesně vědí kde, ale tím to končí. Jak totiž připomíná deník Právo, na realizaci chybějí peníze.
Do „Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod“ vodohospodáři zanesli 65 lokalit vhodných pro případnou výstavbu nových přehrad či vodních nádrží. Zpracovala ho ministerstva zemědělství a životního prostředí před dvěma lety.
Materiál ale v lidech vyvolává obavy, že přijdou o své domy a chaty v daných lokalitách. Ministerstvo zemědělství ale opakovaně ujistilo, že generel zdaleka není totéž co konkrétní plán výstavby nových přehrad. Na ně stát v současnosti nemá ani finanční zdroje, ani nasmlouvané stavební kapacity. Má být rovněž zárukou, že vytipovaná území budou chráněna před využitím k jiným než vodohospodářským účelům.
„Jde nám o hájení těchto území. Tedy o ochranu těchto lokalit před možným využitím pro jiné účely či investice, které by případné budoucí vodohospodářské využití ztížily, zdražily či zcela znemožnily,“ vysvětlil Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství z ministerstva zemědělství. Jinak řečeno jde o to, aby se v místech vhodných ke stavbě vodních nádrží neplánovala výstavba dálnic, železnic či dalších velkých staveb. Podle vodohospodářů je takovéto hájení důležité.
V Česku bylo především ve druhé polovině minulého století vybudováno okolo 90 vodních nádrží s kapacitou větší než dva milióny metrů krychlových vody a další desítky menších vodních nádrží. V posledních dvou desetiletích se však nové přehrady až na výjimky přestaly stavět. Z větších děl se dokončila pouze přehrada Slezská Harta na řece Moravici, která má chránit Opavu. Za dva roky by se mělo začít stavět také v nedalekých Nových Heřminovech, jež by měly od velké vody ochránit hlavně Krnov. A to je prozatím vše.
Četnost i rozsah povodní se přitom od konce minulého století zvyšují, s nimi rostou i škody na majetku. Škody z povodní od roku 1997 se podle sumarizace ministerstva zemědělství vyšplhaly na 174 miliard korun. Po zápočtu letošních škod může padnout hranice 200 miliard. „Nejen postižení lidé se často ptají, proč už se něco neudělá s Berounkou a jejími přítoky, které na západě Čech i před Prahou opakovaně znepříjemňují život a působí velké materiální škody,“ konstatuje Punčochář.
Po každých větších povodních to přitom dopadá obdobně. Po počátečním velkém odhodlání a příslibech starostů i politiků, že tentokrát se už protipovodňová opatření určitě nepodcení a dokončí je co nejrychleji, zpravidla přicházejí „objektivní potíže“. Mimo jiné s výkupem pozemků, ale také s financováním těchto staveb. S klesající hladinou a s přibývajícím časem chuť orgánů státní správy i místních samospráv „něco s tím udělat“ postupně klesá.
Ačkoli jde problém hlavně odborný, vyžádá si také politická rozhodnutí. Například zda při neúnosných průtazích s výkupem pozemků přistoupit k vyvlastnění ve veřejném zájmu, nebo zda se obrnit trpělivostí a počkat si na případnou příští povodeň. Planě se diskutuje i o tom, k čemu mají vlastně vodní nádrže sloužit především: zda k akumulaci povrchových vod pro případ sucha, k ochraně před povodněmi, k výrobě ekologické elektřiny, nebo k rekreaci a sportovnímu vyžití.
Zdroj: Právo
16.7.2013 7.23, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla
Aktuality
Předseda ÚOHS zrušil pokutu za tendr na čističku v Semtíně
Akt. 20.9.2024 15.50Rubrika: Vodovody a kanalizace
Povodí Moravy: První výpočty dokazují zásadní efekt nádrží
Akt. 20.9.2024 12.30Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině