Žádný stát na světě se neodvážil zrušit tak zásadní strategický dokument, jako byl směrný vodohospodářský plán vzniklý na základě geologických, hydrologických a geografických podkladů na počátku minulého století – kromě České republiky.

Uvedl to v rámci diskuse na dnešní konferenci „Voda 2015“ vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář. Zmiňovaný dokument nám podle Punčocháře „záviděl celý svět“, přesto byl v roce 2009 zrušen a nahrazen plány Povodí, které však již neobsahují poznatky a doporučení týkající se území hájených pro výhledovou výstavbu vodních nádrží. Díky tomu se zúžil „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod“ z někdejších zhruba 400 lokalit na následných 205 lokalit a výsledných (což je současný stav – pozn. red.) 65 lokalit. I díky tomu není naše země dostatečně připravena na možná rizika sucha, před kterými varují odborníci, mimo jiné z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka.

Ambici přehodnotit nevyhovující stav má loni ustanovená meziresortní komise VODA-SUCHO. Nástin státní koncepce prevence vůči povodním i suchu, což je výstup z činnosti uvedené komise, bude v nejbližších dnech podle Punčocháře podroben resortním a následně meziresortním připomínkovým řízením, poté by se měla materiálem zabývat Vláda ČR. Komise přitom navrhla, aby se stávající „generel“ rozšířil.

Podle předseda představenstva Svazu vodního hospodářství Petra Kubaly je ale již v současné době řada kroků nevratných, navíc je ochrana lokalit pro možnou výstavbu vodních nádrží spíše než realistickým rozhodnutí předmětem politického populismu. „Žádný starosta obce nechce na svém území přehradu, protože by příště nebyl zvolen,“ konstatoval Kubala. Řada obcí navíc – ze stejného důvodu – nedodržuje zákaz staveb v akutních zónách záplavového území a obce tak buď nedodržují již schválené územní plány, nebo záplavové zóny do územních plánů nezanáší.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (vizualizace přehrady Heřminovy)