Zmizí řepka z našich polí?

5. ledna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

řepka - 06

Na posledním zasedání pracovní skupiny pro olejniny při COPA/COGECA se její členové shodli na tom, že v EU s velkou pravděpodobností dojde k propadu produkce řepky olejky. Píše o tom týdeník Zemědělec.

Příčinou má být zákaz moření osiva neonikotinoidy v Evropské unii. I v České republice se objevují názory, že postřiky na řepku olejku jsou karcinogenní a mohou tak ohrozit i lidi. Situace je obtížná a očekává se její další zhoršení, což povede především ve venkovských oblastech ke ztrátě pracovních míst,“ varuje v tiskové zprávě COPA/COGECA nově zvolený předseda pracovní skupiny Francouz Arnaud Rosseau.

Ve Finsku podle Arnauda Rosseaua výrazně klesla výroba osiva, proto bylo mnoho zemědělců nuceno přestat tuto plodinu pěstovat a následně byly uzavřeny zpracovatelské závody na lisování řepkového oleje. Obzvláště obtížná je situace v sousedním Německu, které patří mezi tradičně významné producenty řepky. Odhaduje se, že v roce 2015 bude sklizeno o milion tun méně semen řepky olejky v porovnání s rokem 2014. Ve Španělsku, které také patří mezí významné producenty, se v roce 2015 očekává nižší sklizeň olejnin a proteinových plodin. Odhaduje se, že se tam také snížily osevní plochy slunečnice, nicméně potvrzené oficiálně statistické údaje ještě nejsou k dispozici. Ve Velké Británii se podle studie provedené Národní farmářskou unií (NFU) předpokládá, že v souvislosti se zákazem používání mořeného osiva a některých dalších pesticidů mohou zemědělci v příštím roce zaznamenat až 36% propad příjmů. Tento zákaz také výrazně postihl pěstitele kukuřice v Itálii a Francii,“ upozorňuje se ve zprávě COPA/COGECA.

Na problémy se zákazem moření osiva neonikotinoidy poukázal i předseda pracovní skupiny pro olejniny a proteinové plodiny Arnaud Rosseau. „Problémem je, že v současné době neexistují na ochranu těchto rostlin žádné alternativní prostředky a především jarní varianty jsou doslova decimovány napadením hmyzích škůdců. Dá se očekávat, že stále větší množství zemědělců přestane úplně pěstovat některé olejniny, protože v situaci, kdy by byl dočasný zákaz používání neonikotinoidů prodloužen na neurčito, by to pro ně bylo příliš riskantní. Řešení tohoto problému bude v příštích dvou letech mého mandátu jako pro předsedu pracovní skupiny pro olejniny a proteinové plodiny klíčovou prioritou.“

Arnaud Rousseau patří ve Francii mezi významné pěstitele olejnin a proteinových plodin a zároveň je místopředsedou Francouzské federace pěstitelů olejnin a proteinových plodin. Podle předběžných odhadů produkce na rok 2015 dojde podle zprávy v příštím roce v Evropské unii k poklesu objemu sklizně olejnin minimálně o 2,5 milionu tun. Údaje, podle kterých byly odhady zpracovány, však ještě nejsou kompletní a očekává se, že konečná čísla budou ještě mnohem horší.

I v České republice se někteří kloní k názoru, že postřiky na řepku olejku jsou karcinogenní a mohou tak ohrozit zdraví lidí. V této souvislosti je ale třeba upozornit, že žádný z přípravků není povolen či používán výhradně u řepky olejky. Přípravky, které se aplikují v řepce, jsou stejně tak používány v bramborách, cukrovce, luskovinách, kukuřici, ječmeni, pšenici, žitu, v zelenině i v ovocných sadech, některé i v lesích, proto by tato otázka měla být postavena v obecné rovině na postřiky v celém zemědělství a lesnictví a nejen na řepku olejku. Samotné postřiky v sobě zahrnují jednak hnojiva pro růst rostlin, dále pesticidy pro jejich ochranu před škodlivými činiteli (choroby, škůdci a plevele) a také regulátory a stimulátory růstu, které zlepšují odolnost a vlastnosti rostlin při jejich růstu a vývoji.

Celkem je v České republice povoleno asi 850 přípravků, z toho je jich asi 165 pro použití u řepky. Všechny registrované přípravky v ČR jsou z hlediska vlivu na lidské zdraví a zdraví užitečného hmyzu a zvěře stejně prověřovány jako v jiných státech Evropské unie (úřad EFSA), navíc pro aplikaci do olejnin, obilnin, brambor ani řepy nejsou registrovány pro aplikaci postřikem žádné přípravky (nejen pesticidy), které by byly byť i jen podezřením karcinogenní. O požadované dokonalosti (včetně nákladnosti) ověřování svědčí i to, že čeští producenti si jen ojediněle mohou dovolit přihlásit přípravek na ochranu rostlin.

Agrotechnika řepky v konvenčním zemědělství se neobejde bez „postřiků“ stejně jako pěstování pšenice, kukuřice, brambor, respektive všech zemědělských plodin. Ekologického zemědělství bez „postřiků“ (i když i pro něj je malá část pesticidů povolena) je tak málo, že by nás neuživilo. Pro řepku olejku jsou zpracovány zásady, jejichž dodržování – integrovaná ochrana rostlin – je dnes povinné a významně snižují, až vylučují potenciální rizika s agrotechnikou této plodiny spojená.

Používání všech těchto přípravků podléhá velmi propracované legislativě jak z hlediska jejich povolování (Státní zdravotní ústav (SZÚ), dříve Státní rostlinolékařská zpráva (SRS), respektive Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), tak následné kontroly používání, na což je vázáno vyplácení dotací prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), dále Státní veterinární správa (SVS), hygiena a další.

Připomeňme, že ošetřování polí v blízkosti lidských obydlí, parků a jiných intenzivně využívaných ploch se již nyní řídí striktním výběrem přípravků s nízkým stupněm rizika a použitím všech protiúletových technologií. Pro všechny plodiny je zpracováno ošetření okrajů ploch s omezením úletu 50%, 75% až 90% tryskami, deflektory a použití specifických trysek podle deklarovaných vlastností postřikové kapaliny.

A Česká republika by se v pěstování řepky i její propagaci mohla učit hodně od sousedního Německa, kde jsou velmi podobné odrůdy řepky s ještě intenzivnější agrotechnikou a na několikanásobně větších plochách než u nás. Navíc řepka je tamními médii pravidelně a dlouhodobě podávána jako prospěšná plodina produkující jeden z nejzdravějších rostlinných olejů, jako rostlina poskytující výborný zdroj pylu a nektaru pro včely, bez jejichž pomoci při opylování rostlin by svět zkolaboval na nedostatek potravin. Rovněž se vyzdvihuje jako obnovitelný zdroj energie. Sečteno a podtrženo, řepku tam obyčejní lidé i odborníci vnímají veskrze pozitivně, takže se nabízí otázka, proč to nejde u nás.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony