Změny klimatu se podílejí na nedostatku vody

19. srpna 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

poušť

Klimatické změny jsou hlavním činitelem, který globálně ovlivňuje nejen zásoby vody, ale také požadavky na vodu. Připomíná to ekologický server memza.cz.

Při boji s klimatickými změnami se působí na příčiny, k čemuž slouží zmírňování (neboli mitigační opatření), které se soustředí na redukci emisí oxidu uhličitého. Dále jsou vyvíjeny snahy, jak naložit s již neodvratitelnými následky, k čemuž slouží adaptace, které plánují a připravují nás na vzrůstající hydrologickou variabilitu a extrémní projevy počasí včetně sucha, záplav a bouří. [1]

Předpovídané změny klimatu počítají se změnami ve vypařování a množství srážek. Vyšší teploty vzduchu zvýší odpařování ze světového oceánu, čímž zvýší intenzitu koloběhu vody. Tyto změny budou provázeny novým rozložením srážek a extrémnějšími projevy počasí, jako jsou záplavy a sucha. Mnoho světových oblastí s největším nedostatkem vody bude mít méně vody a vodní průtoky budou méně předvídatelné. Mezi postižené regiony by v budoucnu mohla patřit jižní Afrika, východní Afrika, Sahel, Střední Východ a semiaridní regiony na severovýchodě Brazílie. Lze očekávat narušení cyklu monzunů v jižní Asii: většího množství srážek, ale také menšího počtu deštivých dnů a kvůli tomu víc lidí zasažených suchem. [1] [2]

Jedním z důsledků změn klimatu je desertifikace neboli rozšiřování pouští. Každý rok se plocha pouští a polopouští zvětšuje o 210 000 čtverečních kilometrů, což je více než 2,5 násobek rozlohy České republiky. Kromě narůstajícího sucha vyvolaného změnami klimatu je desertifikace způsobena celou řadou dalších lidských aktivit. Populační tlak způsobuje, že lesy či křovinaté plochy jsou zorány a intenzivně zemědělsky využívány nebo jsou využívány pastviny s nadměrným množstvím dobytka, které ničí vegetaci a povrchovou vrstvu půdy. Nejvíce jsou desertifikací postiženy regiony jako Sahel (Mali, Niger, Čad a Súdán), oblast okolo Aralského jezera a horské oblasti Asie. [3]

Na mnoha místech světa jsou ledovce „vodními bankami.“ Ukládají led a sníh v zimě a uvolňují ho postupně se vzrůstem teplot, čímž umožňují průtoky vody v zemědělsky produktivních nížinných oblastech. Jak ledovce ustupují, ubývá také zásob vody. Ve velké části Centrální Asie, Latinské Ameriky a Jižní Asie závisí venkovské komunity na ledovcích. Jen ledovce Himálají a Tibetu sytí sedm velkých světových povodí – Brahmaputra, Ganga, Indus, Iravadi, Mekong, Salwin a Jang-c’-ťiang, které poskytují vodní zásoby pro více než dvě miliardy lidí. S postupující klimatickou změnou ledovce tají a v létě zvyšují riziko nedostatku vody. [2]

Růst mořské hladiny bude ve 21. století jedním z nejvlivnějších činitelů ovlivňující zdroje vody pro velkou část světové populace. Vzrůst zasolování může dramaticky snížit dostupnost sladké vody v mnoha zemích a zaplavení pobřeží ohrozí životy milionů lidí. Do skupiny zemí, které budou zasaženy, patří Bangladéš, Egypt, Nigérie a Thajsko, kde lidé žijí v deltách ohrožených zasolováním. Nízko položené oblasti Bangladéše živí více než 110 milionů lidí v jednom z nejvíce zalidněných regionů světa a více než polovina Bangladéše leží méně než 5 metrů nad hladinou moře. [2]

Zdroje:

[1] United Nations (2012): World Water Developement Report 4

[2] United Nations Development Programme (2006): Human Development Report 2006

[3] Kadrnožka J. (2008): Globální oteplování Země. VUT Brno, ISBN 978-80-214-3498-1

Zdroj:www.memza.cz, ilustrační foto archiv Naše voda

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace