Život v hlubokých podzemních vodách je známkou jejich vysoké kvality

9. listopadu 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

blesivec

V podzemních vodách žijí nejen živočichové, ale dokonce i rostliny, které, jak dobře víme, potřebují k životu světlo. Obor, který se zabývá životem podzemních vod, se nazývá stygobiologie.

Život v podzemních vodách ovlivňují tři věci: nedostatek světla (věčná tma), nedostatek kyslíku a téměř stálá, nekolísavá teplota vody. Nedostatek světla způsobuje u živočichů ztrátu tělních barviv, takže jejich barva je bělavá až průsvitná. Nedostatek kyslíku nutí organismy, aby s ním hospodařily velmi úsporně. Jejich pohyby jsou proto pomalé s malou spotřebou kyslíku. Stálé a neměnné podmínky, které hluboko v podzemí panují způsobily, že se zde uchovaly živočišné druhy staré mnoho miliónů let, např. archaický korýš Bathynella nantans starý 400 miliónů let nebo vzácný mnohoštětinový červ Troglochaetus berneckii, který se dostal z moří do podzemních vod ve třetihorách.

Dlouho nebylo vědcům jasné, čím se organismy v podzemních vodách živí. Trocha živin se dostane různými cestami do podzemí z povrchu země, ale ve větších hloubkách je voda už dokonale přefiltrovaná, zbavená organických výživných látek, a přesto i v ní je život. To, co na povrchu země dokážou rostliny – vyrábět živiny pro ostatní živé organismy, to v podzemních vodách dělají některé bakterie. Přeměňují anorganické látky v organické – vyrábějí živiny. U rostlin říkáme této výrobě fotosyntéza, u bakterií chemosyntéza. Bakterie rozkládají odumřelá těla uhynulých živočichů a přeměňují organické látky v anorganické. Bakteriemi se živí prvoci (nejjednodušší jednobuněční živočichové), prvoky se živí vícebuněčné organismy jako korýši a červi. Ti jsou po uhynutí opět rozkládáni bakteriemi.

Živočichové, kteří trvale obývají podzemní vody, nebo ti, kteří se tam dostali splavením z povrchu země, postupně ztrácejí v důsledku nedostatku světla tělní barviva a zrak. Jako náhrada zraku se u těchto živočichů vyvíjejí hmatové orgány (tykadla, štětiny) a „chemické“ smysly, kterými vyhledávají potravu. Rozmnožování podzemních živočichů nepodléhá změnám ročních dob, odehrává se po celý rok. Teplota podzemních vod se pohybuje v našich podmínkách v rozmezí 8°C – 9°C.

Přítomnost obyvatel hlubokých podzemních vod je známkou dobré kvality pitné vody a ani po důkladném napití vašemu tělu neuškodí.

Zdroj: http://mistoprozivot.cz, ilustrační foto archiv Naše voda (blešivec)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě