Ze zahraničí se do ČR dovážejí piva klamající spotřebitele

Aktualizováno 16. září 2011 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Statistiky a kauzy

To je plzeňské. Ale do ČR se dovažejí "piva", která podle naší legislativy vubec pivy nejsou

Piva, která nejsou podle tuzemské legislativy pivy, která by spotřebitel podle jejich označení očekával. To je závěr, ke kterému došel na základě analýz Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS).

Dovážená piva se totiž tváří jako ležák (lager), ačkoli jde o velmi lehká piva, obsahují v porovnání s obdobnými tuzemskými pivy více alkoholu a naopak postrádají typickou hořkost domácí pivovarské produkce. To mimo jiné znamená, že k jejich výrobě se téměř nepoužívá chmel. Uvedená piva mají také podstatně jiné zdravotní účinky na lidský organismus než pilsner českého typu, tedy „České pivo“. To ovšem spotřebitel vůbec netuší a piva ze zahraničí stále více kupuje. Zejména po zavedení vyšší spotřební daně na pivo počátkem loňského roku se dovoz piv ze zahraničí meziročně zvýšil o 300 procent, přečemž značnou část tvoří pivo z Polska a Maďarska. Na trhu se prosazují především nízkou cenou, té je však dosahováno za cenu výrazně nižší kvality. V zásadě lze konstatovat, že tato piva nejsou pivy v tuzemském slova smyslu.

Pracovníci VÚPS analyzovali počátkem letošního roku piva nakoupená v supermarketech, většinou šlo privátní značky. „Při nákupu jsme se řídili především cenou, obsahem alkoholu a druhem obalu – piva musela být prodávána v plechovkách. Údaj o obsahu alkoholu v  případě dováženého piva ale není s českými pivy srovnatelný, dovážená piva jsou velmi hluboko prokvašena, proto je obsah alkoholu vyšší, než u většiny tuzemských piv stejné kategorie. Zjistili jsme s překvapením, že přestože od roku 2010 nesmí být (v souladu s nařízením EU 1924/2006) na trh uváděny alkoholické nápoje s označením lehký (light), my jsme taková importovaná  piva nakoupili. Navíc tato piva byla označena jako lager, nebo special, což je pro spotřebitele naprosto zavádějící údaj, nicméně vyplývá z odlišné dikce neharmonizovaných právních předpisů jednotlivých zemí EU. U lehkých piv jsme našli hodnoty extraktu původní mladiny 7-8 procent, čili jedná se o „sedmičky a osmičky“. Například matoucí označení piva Bitter Lager může ve spotřebiteli evokovat hořký ležák, ačkoli se jedná o osmistupňové pivo s extrémně nízkou hořkostí,“ uvádí se ve zprávě VÚPS.

Zavádějícím údajem je podle výzkumníků také označení „vyrobeno v EU“, ze které spotřebitel nemůže poznat, v jaké zemi bylo pivo skutečněvyrobeno.

„Není možn éříci, že dovážená piva jsou zdravotně závadná, avšak tato piva (ve srovnání s českými) se odlišují nedostatečnou plností, slabou hořkostí i nižší pěnivostí. Například všechna námi analyzovaná importovaná výčepní i lehká piva měla hořkost o 6 až 12 jednotek hořkosti nižší nežreprezentativní vzorek čtyř světlých výčepních českých piv. Senzorická kvalita odpovídá analytickým hodnotám, piva jsou prázná a hořkost doznívá velmi slabě. S nízkým chmelením piv také pravděpodobně souvisí i nižší obsah důležitých antioxidantů, tzv. polyfenolů. Také obsah dalších látek prospívajících zdraví, ať již jsou to vitaminy skupiny B, vláknina (beta glukany) jsme ve všech dovážených pivech nalezli podstatně méně. Důležité je také zjištění, že všechna česká piva měly vyšší tzv. ústojnou schopnost, cožje vlastnost piva, kterou u něj tak často oceňujeme. Znamená to,že české pivo má daleko vyšší schopnost snižovat  kyselost žaludku a má vyšší digestivní účinky díky vyššímu obsahu hořkých látek,“ konstatuje Věra Hoenigová ze sekce Bezpečnost piva ve VÚPS.

Podle VÚPS mají taková piva společného s českým pivem „jen číslo celního sazebníku“.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se ČR proti dovozům takových piv nemůže bránit. „Každý členský stát je podle evropské legislativy povinen přijmout na svém území všechny výrobky, které vyhovují legislativě v zemi výrobce,“ podotýká Veselý.

Petr Havel

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka