Zdroj úhynu raků v rybníku Mlýneček u Pece pod Čerchovem není znám

14. ledna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

kniha Biologie a chov raků

Ani po roce od zjištění nákazy, která zdecimovala populaci raků v rybníku Mlýneček u Pece pod Čerchovem není zřejmé, co nákazu způsobilo. Podle deníku.cz není ani jisté, jestli v dotyčném rybníku v současnosti raci vůbec žijí.

Šetřením na místě již letos mrtví jedinci nalezeni nebyli, ale zda v rybníku nějací raci zůstali, by se zjistilo až po vypuštění vody. Populaci raků v rybníku přitom zdecimovala nákaza, na niž se přišlo vloni 14. ledna. V ten den byl nahlášen České inspekci životního prostředí a také policii a dalším orgánům včetně zástupců CHKO Český les hromadný úhyn raků. Byly odebrány vzorky vody nejen z rybníku, ale také z odtoku, dále i raci pro zkoumání, aby se vyvrátilo, nebo potvrdilo podezření, že se jedná o račí mor. Ten bohužel laboratoř při Karlově Univerzitě v Praze diagnostikovala, a tudíž potvrdila.

„Nebezpečné plísňové onemocnění raků způsobuje parazit Aphanomyces astaci. Na naše území bylo zavlečeno společně s nepůvodními, severoamerickými druhy – rakem pruhovaným a rakem signálním. Nepůvodní druhy jsou proti infekci mnohem odolnější než naši raci říční nebo kamenáči. U nich vede nákaza zpravidla k rychlému vyhubení celé populace,“ uvedla tehdy zooložka CHKO Milena Prokopová.

Deník zjišťoval, jak vypadá situace po roce. „Byl jsem na Mlýnečku v době, než tam rybník zamrzl, naštěstí jsem tam žádné uhynulé raky nezaregistroval. Myslím si, že se v této době ani nedá přesně zjistit, jak na tom raci na Mlýnečku jsou, snad až tehdy, pokud bychom rybník vypustili. Mám však obavy, že tam nakonec najdeme už jen raky americké, kteří jsou vůči uvedené nemoci mnohem odolnější než naši raci říční nebo kamenáči,“ konstatoval v závěru minulého týdne starosta Pece Jan Riederer.

To, že je předčasné dělat po pouhém roce jakékoliv závěry, nám následně potvrdila i doktorka Prokopová. „Dá se říct, že v rybníku a v i toku pod ním podlehli naši raci nákaze. Jaký bude mít původní populace raků v Mlýnečku další osud, to se neví. Problém je hlavně v tom, že se nepodařilo zjistit, jakým způsobem tam k nákaze račím morem došlo,“ prohlásila zooložka CHKO. Nepodařilo se ani zjistit, zda za nákazou račím morem v Mlýnečku opravdu stojí nepůvodní druhy, jako jsou severoamerické druhy – rak pruhovaný či rak signální.

„Nevíme, zda se tam nalézají jedinci těchto cizích raků, či zda došlo k nákaze přenosem zoospor, které se uvolňují z nakažených raků. Mohou se šířit kontaktem s nakaženými raky nebo snadno přenášet z postižených míst s vodou, vodními živočichy – třeba rybami, dále na předmětech, které se namočily, například rybářské potřeby, holinky, či kola aut,“ upozornila Prokopová a dodala, že mor mohou přenést na srsti či peří jiní živočichové. „Pokud by tam byli „cizí“ raci, zjistilo by se to až při vypuštění rybníka.

Co se týče raků, probíhá v České republice pravidelný monitoring lokalit, což jsou namátkové kontroly míst, kde se vyskytují. Návrat domácích raků je v lokalitách, kde se vyskytla nákaza, velmi pomalý. Někdy se stane, že se populaci obnovit nepodaří, neboť v dané lokalitě mohou zůstávat nepůvodní druhy raků. V tom případě je tam latentní nákaza pořád,“ konstatovala na závěr zooložka Prokopová. Podle jejích slov se až během dvou tří let ukáže, zda v oblasti, kde raci vymřeli, a která dle zjištění sahá až k Trhanovu a dál se nešíří, došlo k obnovení tuzemské račí populace. Loni byl Mlýneček v Plzeňském kraji jediným místem této nebezpečné nákazy.

Zdroj: www.denik.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství