Zdravotní situace v chovu ryb v ČR

20. září 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

potěr pstruh intenzivní akvakultura

O aktuální situaci v oblasti zdraví ryb se hovořilo na semináři ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. Informuje o tom týdeník Zemědělec s tím, že semináře se účastnilo několik desítek posluchačů.

Aktuální nákazovou situaci přiblížila MVDr. Marie Vágnerová ze Státní veterinární správy. Celé území ČR se považuje za prosté infekční anémie lososů (ISA) a s nedefinovaným nákazovým statutem virové hemoragické septikemie (VHS), infekční nekrózy krvetvorné tkáně (IHN) a herpesvirózy koi (KHV) vzhledem k tomu, že není známo jako zamořené a nemá zaveden program dozoru s cílem získat prostý status.

V období let 2008 až 2016 bylo na území ČR zaznamenáno šest ohnisek IHN, přičemž v roce 2014 to byly čtyři případy, ve dvou případech šlo o samostatnou IHN, v dalších dvou o průkaz IHN s VHS. Nejvíce ohnisek VHS (12) bylo také zaznamenáno v roce 2014. Co se týká ohnisek KHV v České republice, v roce 2016 byla potvrzena dvě ohniska v Jihočeském kraji, první ohnisko souviselo s nálezem vyššího úhynu zvířat, druhé ohnisko na základě nařízeného kontrolního odběru vzorků v rybnících ve vymezeném ochranném pásmu kolem prvního ohniska.

Na aktuální zdravotní problematiku v intenzivních chovech lososovitých ryb v ČR se zaměřil prof. MVDr. Stanislav Navrátil, CSc, z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU). Kromě virových onemocnění IHN a VHS je závažným problémem i furunkulóza, která se projevuje rozsáhlými hnisavými ložisky na kůži ryb. Ve světě existují komerční vakcíny, v ČR je registrována vakcína AquaVac FNM Plus (Intervet International B. V). Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně probíhá rozsáhlý výzkum vývoje autogenní vakcíny. Sledují se různé formy, po jejich užití a následné experimentální infekci se sleduje imunitní odpověď ryb a jejich mortalita. U vakcín s olejovým a gelovým adjuvans po revakcinaci byla zaznamenaná snížená mortalita ryb a zvýšená imunitní odpověď na infekci. Spavá nemoc kaprů

Ing. Tomáš Veselý, CSc., z VÚVeL shrnul historický vývoj nového onemocnění kaprů, takzvané spavé nemoci kaprů v Evropě a zároveň poukázal na současný stav tohoto onemocnění v České republice. Spavá nemoc koi kaprů (KSD/CEV) byla poprvé popsána v roce 1976 v Japonsku jako případ masivního úhynu mladých kaprů bez prokázání bakteriálního, mykotického či parazitárního původce, s příznaky ležení ryb na dně, poškozením zaber a otoky těla. Další popisy případů úhynů kaprů za podobných příznaků potom byly zaznamenány v Japonsku opakovaně v 80. letech 20. století. V 90. letech 20. století byl prokázán povodce – pox-Iike virus. Vzhledem k tomu, že doprovodným příznakem tohoto onemocnění je také otok (edém) různých tkání, byl původce nazván v angličtině Carp Edema Virus (CEV).

Kapři infikovaní CEV mají potíže s dýcháním, shromažďují se u hladiny nebo u přítoku, ztrácejí únikový reflex, jsou malátní, jakoby ospalí, a lze je u břehů vylovit holýma rukama. Klinické příznaky vypadají podobně jako u klasické koi herpesvirózy a jsou často doprovázeny nekrózou zaber a enoftalmem. Existují dva podstatné rozdíly: 1. KSV/CEV se projevuje zpravidla při teplotách 8 až 18 °C, zatímco KHV nejčastěji kolem 23 °C; 2. KSV/ /CEV nepatří mezi sledované nákazy ryb, zatímco KHV je uvedena na seznamu nebezpečných nákaz.  Zatím bylo toto onemocnění zaznamenáno pouze u kapra. Nemoc se ale již rozšířila do řady evropských států (Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko a další). V České republice byl první případ tohoto onemocnění u populace kaprů v jednom rybníce zaznamenán v roce 2013, další případ byl popsán u koi kapra ze zahradního okrasného jezírka v roce 2014. Do konce roku 2016 bylo v ČR sedm záchytů viru CEV.

Zdroj: Zemědělec (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (intenzivní akvakultura – potěr pstruha)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy